Článek
Po všech stránkách povedený den, co říkáte?
Mám obrovskou radost, jak se to povedlo. Bylo tu strašně moc fanoušků, slyšela jsem je až na startu, jak křičeli. Mám plnou hlavu zážitků a vzpomínek na dnešní den.
A trofej od sochaře Jakuba Flejšara za druhé místo v ruce.
Je krásná, asi jsem ještě nedostala hezčí trofej. Je to takový svařený panáček, který drží snowboard nad hlavou.
Ve finále jste po dramatickém souboji nestačila na Japonku Cubaki Mikiovou. Co se ve vás mísilo za cílem?
Chvilku mi blesklo hlavou, že jsem snad nezklamala ty, co se přišli podívat, ale s čistým svědomím můžu říct, že jsem udělala maximum a jela nejlíp, jak dokážu. Jen jsem udělala chybu, což se stane, ale užívala jsem si, kolik tu bylo lidí.
Jak byste srovnala atmosféru s jinými dějišti Světových pohárů? Ještě dlouho po závodě jste se s fanoušky fotila, podepisovala se…
I jinde bývá dost fanoušků, ale jak tady bylo hodně českých, přišlo mi, že fandí všem. Mě to strašně nabíjelo energií. I Cubaki mi za cílem říkala, že ji trochu mrzí, jak mě porazila před domácími fanoušky, a že bych si tu zasloužila vyhrát.
Ve finále si volila Japonka dráhu jako vítězka kvalifikace. Jak důležité bylo, že jste poprvé musela do červené?
Byla trochu horší, ale ne tak špatná, jak jsem očekávala. Jen jsem ji neměla najetou, nevěděla jsem, co mě tam čeká, tak mě to v některých brankách vykopávalo jinak než ta modrá.
Zuzana Maděrová si ve Špindlerově Mlýně užívá obrovské podpory fanouškůVideo: Sport.cz
Byla nervozita před domácím publikem větší?
Samozřejmě byla. Ta přijde vždy, když vám na něčem záleží. A mně záleželo, abych českým fanouškům ukázala, jak umím jezdit, a nedělala moc chyb. Ale myslím, že to byla zdravá nervozita.
