Se švihadlem v lese a na stezkách podél řek. Ottmar trénuje s rouškou

Jeden postup už s Votroky zažil, zachytal si i v nejvyšší soutěži. Také ostřílený 36letý gólman však prožívá situaci, jakou ještě nikdy nezažil.

Místo týmových tréninků na Malšovickém stadionu se hráči rozprchli do lesů okolo Hradce, individuální plány plní i na stezkách podél Labe či Orlice.

Také Radim Ottmar vyráží se švihadlem do přírody. A na tváři má roušku.

„Jsem opatrný, ale také si uvědomuju, že jsme jako sportovci na očích. Osvěta je důležitá, je jenom dobře, že může probíhat i takhle. Kdy jindy bychom měli být ohleduplní vůči okolí než teď? Roušky jsou to nejmenší, co můžeme jeden pro druhého udělat," zdůrazňuje brankář.

Má rodinu a děti, takže se co nejvíc zdržuje doma. Zdraví je přednější než fotbal.

„Jsme zalezlí. Od vyhlášení karantény dojdu maximálně na nákup, manželku s dětmi nechám doma. Trénovat chodím do přírody, mimo lidi. Je krásně, uvažujeme, že se půjdeme projít, ale budeme taky hledat místa, kde není moc lidí. Úplně zabarikádovaní být nemůžeme," líčí Ottmar.

Pídí se po informacích, chce vědět, co se děje. „Ráno zapnu televizi, a jak jsem přes den zalezlý doma, zprávám se nevyhnu. Je jich takové množství, že i kdybych na ně koukat nechtěl, stejně se ke mně dostanou. Já je ale sleduju, zjišťuju si, co se děje, řídím se pokyny vlády. Myslím, že to dělají dobře. A uvidíme..." usměje se.

Stále doufá, že sezona bude po pauze pokračovat. „Odložilo se EURO, takže je předpoklad, že by se sezona mohla dohrát. Zápasy by se pak mohly naházet do anglických týdnů, a i kdyby se začalo až po nějaké době, pár utkání se dá stlačit do krátkého období. Řekl bych, že většina z nás by chtěla sezonu dohrát," ujišťuje Ottmar na klubovém webu.