Článek
Cítíte stále hořkost ze zklamání po finále?
Pořád to tam je, ale zklamání už trochu přebolelo. Dostali jsme spoustu krásných zpráv od fanoušků a blízkých. Viděli jsme, že doma je stříbro vnímáno jako obrovský úspěch.
Takže nakonec zvítězí pocit vítězů...
To úplně ne. Pořád nás to mrzí. I kvůli lidem, kteří nám fandili, ale nemáme se za co stydět. Hráli jsme i fotbal, na který se dá koukat.
Španělé byli jasnými favority, ale vy jste na ně měli. Tohle vědomí bolí víc, než kdyby vás přejeli?
Právě to vědomí, že jsme je mohli porazit, bolí nejvíc. Dvakrát jsme vedli, chybělo opravdu hrozně málo. Je to velká škoda, že jsme vedení neudrželi. Na druhou stranu jsme si chtěli proti Španělům moc zahrát, to se nám splnilo a přesvědčili jsme se, že se dá hrát i s tak vynikajícím týmem.
Co k vítězství chybělo nejvíc?
V prodloužení už nám došly síly. V sedmnácti dnech jsme odehráli celkem šest těžkých zápasů. Dva jsme otáčeli, v žádném jsme neměli šanci si odpočinout, pořád jsme jeli naplno.
Presink a vůbec hra naordinovaná trenérem Hřebíkem jsou fyzicky náročné. Jak jste jeho metody vstřebávali?
Bylo to náročné, ale nesmírně účinné. Vždyť žádný soupeř nás nepřehrál. Naopak jsme měli zápasy pod kontrolou. Závěr se Španěly v to nepočítám, už jsme prostě neměli síly, chyběla dynamika a oni jsou vynikající fotbalisté, dokázali toho využít. Na rozdíl od nás sehráli jen čtyři opravdu těžké zápasy. To není výmluva. Když si uvědomím, že jsme následovníkům nejlepšího týmu světa chvílemi i zatápěli a nedali mu nic zadarmo, je to báječný pocit.
V čem jako kapitán vidíte největší sílu týmu?
Právě v tom, že jsme byli opravdový tým. Táhli jsme za jeden provaz, všichni jsme chtěli vyhrávat a všichni jsme pro to dělali maximum. To je strašně důležité.
Pozitivní zážitky ze šampionátu převažují?
Určitě, protože jsme tam odehráli skvělá utkání a užili si báječnou atmosféru šampionátu. Postupně se vybavují skvělé zážitky a báječný je i pocit, že jsme na mistrovství hráli a dostali jsme se tak daleko.
Není vám líto, že tenhle tým vlastně končí?
To víte, že je. Bohužel náš ročník mistrovství světa dvacítek nehraje, což je škoda. Věřím, že se nás co nejvíc sejde v jiných reprezentačních kategoriích. Už vlastně zbývají jen dvě - jednadvacítka a áčko.
Mohou vám stříbro a výborné výkony, které jste na šampionátu podával, pomoci do základní sestavy Sparty?
Takhle o tom nepřemýšlím. To je otázka pro trenéry. Samozřejmě se o to poperu, a určitě nejen já, z Letné nás bylo na šampionátu víc. Zatím to je ale předčasné, ukáže čas.
