Hlavní obsah

Vlček: Stovku vstřelených gólů jsem mohl pokořit dřív

Fotbalového útočníka Stanislava Vlčka z Anderlechtu Brusel už nemusí tížit více než tříměsíční čekání na jubilejní stý ligový gól a symbolický vstup mezi elitní ligové kanonýry. Český reprezentant kletbu zlomil ve vítězném sobotním duelu proti Kotrijku, v němž se trefil poprvé od konce října, a zaokrouhlil svoji střeleckou bilanci v prvoligových soutěžích na kulatou stovku.

Článek

"Je fakt, že jsem na tu metu mohl dosáhnout mnohem dřív. Těch šancí jsem během kariéry spálil strašnou spoustu," líčil v telefonickém rozhovoru s ČTK Vlček se smíchem. "Ale o to víc si vážím toho, že jsem stejně na tu stovku dosáhl," radoval se Vlček.

V klubu stovkařů týdeníku Gól jsou pouze elitní čeští kanonýři, Vlček je 58. hráčem v pořadí, který se ve vybrané společnosti ocitl. Nechybí v ní třeba Josef Bican, Antonín Puč či Oldřich Nejedlý. Z aktivních hráčů jsou v něm vedle Vlčka už jenom Jan Koller s Vratislavem Lokvencem, dalším čekatelem je záložník Juventusu Pavel Nedvěd, který v sobotu zaznamenal svoji 96. branku.

"Být mezi takovými hráči je velkou poctou. Jsem rád, že to moje čekání skončilo. Přece jenom se to mnoha fotbalistům nepoštěstilo," pokračoval Vlček, který první ligový gól zaznamenal ve svých sedmnácti letech v dresu Bohemians, když 15. srpna roku 1993 přispěl k vítězství nad Olomoucí. "Byla to dost kuriózní branka, dal jsem ji Lubošovi Přibylovi. Nějak se to tam došouralo, když jsem to doklepával z brankové čáry. Vybavuji si ji dobře, ale tehdy by mě nenapadlo, že gólů nasázím sto. A zvlášť to, že jubileum budu slavit ve slavném Anderlechtu," popisoval Vlček.

Ten se na startu kariéry v Bohemians trefil šestkrát, dvě branky přidal v Českých Budějovicích, nejplodnější období zažil v Olomouci, kde se radoval hned dvaačtyřicetkrát. Dvakrát skóroval při nepříliš povedeném angažmá v Dynamu Moskva, ale 38 brankami ve Slavii mezi stovkaře nakročil velmi výrazně. Deseti góly vše dokonal v Bruselu.

Vlček: Snad mi gól pomůže do základní sestavy

Tam se ale musel obrnit velkou trpělivostí, aby na stý zásah dosáhl. Před sobotním gólem se trefil naposledy 25. října, pak se zasekl. "Bylo to složité. Měsíc a půl jsem byl zraněný, pak trenér věřil jiným hráčům a já toho po Vánocích moc nenahrál. Ale teď jsem dostal šanci v základu a trefil se. Kéž by mi to pomohlo v boji o základ," přál si Vlček, který svoje střelecké trápení utnul na půdě Kotrijku v 51. minutě. "Byla to taková moje klasika. Centr z levé strany, obránce míč neodvrátil a já to mezi malým vápnem a penaltou napálil do brány," líčil Vlček.

Postaral se tak o vyrovnání a spoluhráči Juhász a Boussoufa dokonali obrat. "Jsem rád, že můj jubilejní gól byl i tak důležitý. Ale o té stovce věděli i lidé v klubu, hned po zápase mi třeba blahopřál i prezident Anderlechtu," vyprávěl Vlček. Menší oslavu si připravil na dnešek, když vyrazil s rodinou a svým českým parťákem z Anderlechtu a momentálně zraněným brankářem Danielem Zítkou na oběd. "Měli jsme dobré jídlo a ťukli jsme si i šampaňským," poznamenal Vlček.

Teď se ale zase chystá na všední povinnosti. A také na přemýšlení o své budoucnosti. V létě Vlčkovi v Anderlechtu skončí smlouva a rychlonohý forvard netuší, kam budou směřovat jeho další kroky. "V březnu bychom o tom v Bruselu měli mluvit s mým manažerem. Uvidíme, jestli mi Anderlecht nabídne prodloužení. Jsou tam i jiné varianty, třeba jiné kluby v Belgii. Ale spíš si myslím, že kdybych skončil v Anderlechtu, tak se vrátím domů do Čech," přemítal Vlček.

Reklama

Související témata: