Článek
Perný konec prodloužené sezóny. Dobře však vědí, do čeho jdou.
„Reprezentace by se odmítat neměla, takže jsem rád, že se všechny strany dohodly a můžu v jedenadvacítce být. Dovolená se nějak vyřeší," usmívá se Ladislav Krejčí. „Během jara jsem byl zraněný, takže jsem si také trochu odpočinul. Alespoň krátkou dovolenou ale potřebovat budu," přidává se Pavel Kadeřábek.
Na Letné se po nástupu do letní přípravy nejspíš nesejdou. Kadeřábek by rád odešel do Hoffenheimu, Václav Kadlec má začít znovu ve Frankfurtu, odkud ve Spartě na jaře hostoval. Zájem ze zahraničí je také o Krejčího.
Mladý člověk musí zápřah zvládnout
„Rád bych do Německa odešel. Teď záleží na tom, jak se dohodnou kluby," hlásí Kadeřábek. „Přišel mi z Frankfurtu email, kdy se tam mám hlásit na začátku přípravy. Zatím však nemají nového trenéra, takže nevím, co se mnou bude dál," avizuje Kadlec. „Já o žádném přestupu nic nevím," ujišťuje Krejčí.
Náročný konec sezóny se může negativně promítnout do formy a připravenosti hráčů na začátku ročníku příštího. „To je možné, ale udělám všechno, aby to nebyl můj případ. Jsem mladý, musím to zvládnout," říká Krejčí.
S tím rizikem do zápřahu jdou. „Hlavní je, že jsem v nominaci obou reprezentací. Nikdo mi dlouho nebyl schopný říci, jestli na jedenadvacítku pojedu, už jsem byl vytočený. Ale dopadlo to dobře," líčí Kadeřábek.
Jen s týmovým úspěchem může přijít i osobní
Na malém Euru se mohou ukázat, což je šance hlavně pro Kadlece. Dál o něj stojí i Sparta, z trojlístku však má o své budoucnosti nejméně jasno.
„Nechystám se na šampionát s osobními cíli, hlavní je udělat týmový úspěch. A s ním jde ruku v ruce i osobní," zdůrazňuje Kadlec za letenské kumpány.
Zbylí dva jsou výrazní protagonisté zázračného sparťanského ročníku 1992, s Hřebíkovou devatenáctkou získali evropské stříbro. Stejně starý Kadlec přišel na Letnou z Bohemky.
„Zase si zahrajeme s klukama, s nimiž jsme začínali, navíc na domácím šampionátu. To je velká motivace, snad zase dojdeme daleko," přeje si Krejčí.
Kadlec by v Riu hltal hvězdy NBA
Lákadlem pro všechny je pochopitelně také olympiáda v Riu, o niž se bude na českých stadiónech hrát.
„Rád bych se na olympiádu podíval. Ročníkově už kritéria nesplňuji, musel bych být jedním ze tří starších hráčů. Zájem bych měl," neskrývá Kadlec, který již před čtyřmi lety v Dánsku s Lvíčaty přišel o olympijský turnaj v Londýně.
„Tam jsem byl na rozhraní devatenáctého, dvacátého hráče, teď si to uvědomuji víc. Při sledování olympiády si vybírám sporty, které mě baví. Hlavně basket mám moc rád, přiletí i Američani z NBA. I tenis, atletika, je toho dost, co bych chtěl vidět naživo. Také tím, že hry budou v Brazílii, mě lákají jako celek."
Rychle se zařadit mezi Lvíčata
Nejdřív je však třeba postoupit. A jedním z předpokladů je, aby tři vytížení sparťani rychle zapadli do týmu, jehož atmosféru z poslední doby neznají.
„Říkali jsme si s Láďou, že o přípravu jedenadvacítky jsme přišli. Kluci nám ale zase na druhou stranu určitě závidí, že jsme teď s áčkem na Islandu," má jasno Kadeřábek.
Národní tým hraje v pátek večer v Reykjavíku, hned po zápase zamíří k odletu do Keflavíku a v Praze má přistát nad ránem. Lvíčata se přitom sejdou v Benicích již v sobotu v poledne a Krejčí, Kadeřábek a Kadlec tam mají po krátkém spánku dorazit během odpoledne, aby stihli již podvečerní otevřený trénink v Ďolíčku.
Perné dny Tří veteránů začínají.