Článek
V Londýně žijete dvanáct let. Umíte si představit návrat domů?
Představit si to umím, ale nedokážu říct časový horizont. Když jsem v létě 2004 přestoupil z Rennes do Chelsea, nevěděl jsem, jak dlouho v klubu budu. Loni jsem odešel do Arsenalu, s nímž mám smlouvu na další tři roky. Čas ukáže, jak dlouho budu chytat, jestli bude mít klub o moje služby zájem. Rozhodující je zdraví, od něhož se odvíjí vše ostatní. Uvidíme, co bude dál. Opravdu se to nedá odhadnout.
Vaše děti, osmiletá Adélka a o rok a půl mladší Damián, už chodí do školy, mají v Londýně kamarády. Nezvažujete, že byste v Anglii zůstali natrvalo třeba kvůli nim?
Děti budou určitě důležitým faktorem při rozhodování jestli zůstat v Anglii, nebo se vrátit do Čech. Neumím ani odhadnout, jak dlouho budu chytat nebo jestli v Londýně zůstaneme, než děti dokončí základní školu, a pak se rozhodneme. Třeba si řekneme kvůli dětem, že za ty roky už jsme vlastně doma v Londýně, a zůstaneme. Nechci o budoucnosti spekulovat. Tuhle otázku řešila, řeší a bude řešit spousta sportovců. Někteří se vrátili do rodné země, jiní zůstali tam, kde strávili největší část své sportovní kariéry a našli druhý domov. Ani tato varianta by rozhodně neznamenala nějaké zpřetrhání pout s Českem. Je to naše rodná země, vždyť i obě děti se narodily v pražské Zemské porodnici U Apolináře, máme v Čechách spoustu přátel.
Vaše manželka Martina byla vynikající v aerobiku. Nenudí se doma?
Rozhodně se nenudí, to by ani nepřipustila. Vede hodiny cvičení zumby a body conditioning, trénuje i děti. Ohromně ji to baví.
Mnoho let je členem rodiny labrador Max. Ten už je z psího pohledu starý pán, jak se mu daří?
Je mu dvanáct let a daří se mu dobře, všichni si přejeme, aby mu vydrželo zdraví.
Když jste přestoupil z Chelsea do Arsenalu, říkal jste, že vás čeká stěhování z jednoho rodinného domku do jiného. Už jste se zabydleli?
Zabydlujeme se, protože jsme se přestěhovali až letos ve druhé půlce března. Protáhly se přípravy a ladění nového sídla. Nic jsme nechtěli uspěchat nebo podcenit. Z jednoho hezkého místa jsme se přestěhovali do druhého.
Platí i u fotbalisty, že je lepší vyhořet než se stěhovat?
No... Vyhořet lepší není, ale nemusím se stěhovat nijak často. Také jsem si to stěhování docela „užil".
V čem je z vašeho pohledu největší rozdíl mezi životem v Čechách a v Londýně?
Už třeba v tom, že do velkého Londýna by se vešla celá populace České republiky. Londýn je velice kosmopolitní město, v němž se mísí všechny možné kultury z celého světa. I z pohledu Velké Británie je naprosto specifický. Dá se říct, že je Londýn a pak zbytek Spojeného království. Život v Londýně je úplně jiný než kdekoliv jinde na britských ostrovech. Není to jen hlavní město jednoho státu, ale celosvětově jedno z nejvýznamnějších hlavních měst.
| Redakčně kráceno - celý rozhovor s Petrem Čechem si můžete přečíst v sobotním Magazínu Práva. |
