Růžička už zase ví, jak chutná radost z gólu. Byl to můj nejhorší start do sezóny, přiznal třinecký útočník

„Já už ani nevěděl, jak chutná radost z gólu. Teď už to zase vím," culil se po utkání. „Loni jsem dal v základní části čtyřicet gólů. Zvykl jsem si. A teď pořád nic. Loni málem po každém zápase se mě ptali, jaké to je, střílet gól za gólem. A teď se ptali, jaké to je, když je nedávám..."

Že střelecký půst už lezl Růžičkovi na nervy, bylo k vidění v prostřední třetině včerejšího zápasu s Karlovými Vary. Dostal se do šance jako hrom a spálil ji. Reakce byla okamžitá. Třískl holí o mantinel. „Musel jsem dostat ze sebe zlost. Už se ve mně hromadila, musela ven. Já vím, že to bylo špatně, ale ty spálené šance mi už fakt lezly na mozek," omlouval se. „Jsem fakt moc rád, že se to protrhlo," vydechl.

Růžičkovi zjevně pomohl trenér Kalous, když ho ve třetí třetině posílal na led v útoku s Polanským a Adamským. Těm dvěma to evidentně jde, vezou se na vlně a Martin se svezl s nimi. Na začátku jeho gólového zakončení byl právě Adamský, pak puk potáhl obránce Roth a skvěle jej přihrál najíždějícímu Růžičkovi. „Věděl jsem, že mi Vláďa přihraje. On totiž střílí málo, jakmile uvidí dobře rozjetého nebo postaveného spoluhráče, puk mu pošle," podotkl střelec.

Sedm kol se Růžička trápil. „Byl to můj nejhorší start do sezóny. Přitom její začátek je vždycky důležitý. Ale teď si říkám, že důležitý je i její konec. Tak uvidíme," pravil.