Článek
„Je to ročník narození mojí mamky," vysvětluje Vladimír Růžička svou volbu. Původně chtěl nové číslo nosit už od úvodního kola, nicméně se pro změnu rozhodl až o den později, než se zadaly dresy do výroby.
Od příštího utkání #TELH bude Vladimír #Růžička nastupovat s číslem připomínajícím ročník narození jeho matky. pic.twitter.com/YT7ck43X56
— Piráti Chomutov (@PiratiChomutov) 19. září 2016
„Bylo mi ale řečeno, že není problém udělat i dres s číslem 62. Jen se nestihne do začátku extraligy," říká sedmadvacetiletý forvard. Svůj úmysl s nikým nekonzultoval, až když se definitivně rozhodl, zpravil o tom doma svou manželku.
Růžička dosud během dvanácti odehraných ročníků v tuzemské nejvyšší soutěži vystřídal jen dvě čísla. „Extraligu jsem začínal s 23, kterou mi přidělili na Slavii a já si ji nechal. Pak jsem číslo změnil na 89, kterou mám nějakých pět nebo šest let," vybavuje si šikovný centr.
Maminku mu připomíná i nové tetování
„Jako úplně malý jsem měl 97 jako táta, od dorostu jsem pak hrál s 9, protože se mi líbil Martin Havlát," vrací se ještě do dávnější minulosti.
Zesnulou maminku ovšem Růžičkovi nebude připomínat jen nové číslo. „Asi před třemi měsíci jsem si nechal na předloktí vytetovat podpis mojí mamky, který jsem našel ve starých papírech. Někdo možná řekne, že bych to nemusel mít pořád na očích, jenže já mám tetování docela rád. Jen se přikláním k menším, která mají pro mě nějakou symboliku a budou mi celý život něco připomínat," uzavírá Růžička, jehož v Chomutově vede jak trenér jeho otec Vladimír.
