Hlavní obsah

Ega stranou a pomozte českému hokeji, prosí Jágr hráče. Jinak spadneme do béčka!

MANNHEIM

Nečekal, že se po ostrých slovech, která po zápase s Norskem pronesl na adresu omlouvajících se hokejistů, strhne mezi českými fanoušky na toto téma tak plamenná diskuse. Jaromír Jágr hráče působící v NHL nechtěl urazit, za svými slovy si ale dál stojí. Jen by možná volil jinou interpretaci. „Chápu, že někdo může být uražený, naštvaný na trenéra. Ale jsme v takové současnosti, že ego musí jít stranou. Jinak brzy spadneme do B skupiny,“ varuje Jágr.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Hokejista Jaromír Jágr

Článek

Něchtěl, aby hráči, kterých se to týká, brali jeho slova osobně. Jágr proto ve čtvrtek krátce po poledni, v době, kdy už byl s reprezentací na hotelu v Heidelbergu, svolal prostřednictvím deníku Sport přes program Skype novináře a uvedl svá slova na pravou míru.

Čekal jste, že se po vašich slovech strhne mezi fanoušky tak žhavá diskuze?

Vůbec jsem to netušil. Pro tento důvod jsem to neříkal. Možná jsem to řekl moc ostře, možná si to někdo bral osobně a možná se někdo urazil. Mladé hráče, kteří odešli do Ameriky a jsou v NHL, respektuji. Musí něco umět, když si je klub vybral, o tom není pochyb. Chtěl jsem jen říct, že hráčům, kteří jezdili dřív, by se měl postavit pomník, protože udělali českému hokeji nejlepší jméno.

Emoce z vás tedy po zápasech s Norskem nemluvily?

Neříkám, že tam byly emoce. Každá věc se dá vysvětlit určitým způsobem. Já si za svými slovy stojím, ale dá se to říct i jinak. Aby se ti hráči nenaštvali. Na druhou stranu díky za to, že se to stalo, možná svaz i hráči začnou řešit věci jinak. Ještě nějaký čas je, ale už ho moc není.

Skutečně je na tom český hokej tak zle?

Jde o to, že český hokej se v současnosti nachází v takové krizi, že oni prostě musejí jet. Český hokej je zkrátka potřebuje. Nechci, aby to, co jsem řekl, brali nějak negativně. Spíš by to měli vnímat jako kompliment, že bez nich se to prostě hrát nedá. Pokud nebudou jezdit, může se stát, že opravdu bude nějaký průser. Bojím se toho, aby se za nějakou dobu nebrala prohra o gól s Norskem jako skvělý výsledek českého hokeje. Teď to všichni nazýváme katastrofou, může se ale stát, že za pět nebo deset let to bude normální výsledek.

Zatímco s těmi nejlepšími hráči bychom mohli hrát o nejvyšší příčky...

Oni jsou stále takové kvality, že nám pomůžou. Nám, jako České republice. Chápu, že mohlo v minulosti dojít k nějakým neshodám. Chci je ale poprosit, aby teď nechali hrdost stranou, aby se na to vys*ali. Příště se pak může stát, že řeknou: Ty vole, tenhle trenér mě naštval nejvíc. A nepojedou zase. Někdy se musíš obětovat, musíš se ponížit. Chci hráče poprosit, aby hodili svá ega stranou. Svým současným jednáním nikomu nepomůžou, ani nikoho nepotrestají. Jediný, kdo to odnese, je český hokej. Každý si to musí uvědomit. Jak hráči, trenéři, vedení, aby si vzali ten čas a zamysleli se nad tím, co by se dalo udělat líp. Tak to nemají jen hokejisti, ale i lidé s normální prací. Šéf má špatnej den, někoho seřve, a tak sekretářka naříká, že už nepřijde do práce. Ale stejně přijde. Vím, že je to extrém, že přijde i kvůli penězům.

V případě hokejistů to znamená, aby se povznesli nad tím, co bylo v minulosti?

Chci tím říct, že i v hokeji jsou důležitější věci, které se musí nějakým způsobem zachránit. Jak bych to řekl.. Je víc druhů lékařů. Je medicína, která léči, až když se ti něco stane. Pak jsou medicíny, které léčí, ještě než se ti něco stane. A já myslím, že my, i když jsme v určitě díře a krizi, na tom můžeme být ještě hůř. Prostě to bude horší a horší, pokud se něco neudělá. Když nebudeme nic dělat, nebudou na hokej už vůbec žádné peníze. Proč by pak mladí začínali hrát hokej, když uvidí, že budou hrát jen B skupinu? Ale samozřejmě se to stát nemusí, to já mluvím už o extrému.

Neláká vás o to víc zúčastnit se i příštího šampionátu? Abyste ještě pomohl českému hokeji?

Tady přece nejde o to, jestli mě to láká, nebo neláká. Já si myslím, že by mělo jet dvacet pět nejlepších hráčů z České republiky, kteří jsou k dispozici. Pokud já budu mít na to mezi nimi být, rád pojedu. Pokud se nevejdu mezi těch pětadvacet, nepojedu. Nic víc, nic míň.

Na MS 2008 jsme měli výborný tým podpořený šestnácti hráči z NHL, na letošní olympiádě rovněž, přesto jsme neporazili žádného ze silných soupeřů…

Jasně, ale pořád jsme ještě neprohráli s Nory a pořád jsme se alespoň dostali mezi posledních osm! Což nemusí být v budoucích letech zase tak stoprocentní. Ale příjezd těch nejlepších nám alespoň zaručí, že nespadneme.

Nenese část viny i kouč Růžička? S hráči z NHL mohl komunikovat více, některé navíc zavrhl ještě před tím, než udělal nominaci…

Všechno je možný. Nechci, aby to bylo kdyby, kdyby, kdyby. To se většinou říká, když se stane průser. Kdyby, tak to dopadlo jinak… Já jsem nejel, protože tohleto a já protože tohle. A pak všichni něco říkají a nakonec to bude stejné, jako to bylo. Budeme hrát jako osmnáctka před dvěma roky v B skupině a budeme mít vůbec problémy se někam dostat. Až nás pak porazí i Mongolsko, to už fakt nevím…

Nepřeháníte?

Dříve jsem se vždycky rozčiloval a nadával, proč hraje v A skupině na mistrovství světa šestnáct mužstev. Teď si říkám, díkybohu za to. Kdyby to bylo jako dřív s osmi, tak jsme v tom béčku možná už dávno.

Myslíte, že vaše slova mohou hráče, kteří právě reprezentují na MS v Německu, vyhecovat?

Kluci jsou mladí, nekritizuju je. Na všechno se musíš dívat pozitivně. Když budou ti nejlepší hráči jezdit, nejen pro mladé to bude mít daleko větší úroveň. Mohou si pak říct: Já jsem se dostal na mistrovství a to už znamená, že jsem mezi pětadvaceti nejlepšími hráči, což je výborné. Teď to říct nemůžeš, když odmítne třicet nejlepších nebo těch lepších hráčů. Někde jsem četl, že Vrbata nebude měnit názor. Ani nechci, aby ho měnil. Chci, aby na ty tři neděle přijel. Mysli si o trenérovi, co chceš. Třeba ho nepozdrav. Třeba ti to pomůže, že dáš potom víc gólů. Chci, když je naštvanej, aby přijel, a dokázal, že trenér udělal chybu. Potom budou všichni spokojení. Trenér řekne: děkuju ti, vyhrál jsi mi tady zápas. A já se ti omlouvám, protože jsem tě nevzal minule.

Jaká je tedy síla současné reprezentace?

Neříkám, že jsou to špatní hráči. Ale pamatuji si, že bývalo problémem se vůbec dostat do české ligy. Když se do ní dostal jeden hráč z jednoho ročníku, musel už to být opravdu talent. Když se během tří čtyř let vyměnili dva nebo tři hráči, bylo to moc. To mluvím jen o extraligovém týmu. Do nároďáku bylo také těžké se dostat. Sestava byla stejná, neměnila se.

Pomohlo by českému hokeji, kdyby se se generálním manažerem staly legendy typu Reichela? Jako je tomu třeba na Slovensku v případě Bondry nebo v Kanadě u Messiera?

Sport už nezůstává pouhým sportem, jde o byznys a peníze. Na to, aby se věci dělaly kvalitně, potřebuješ peníze. Na to, abys je získal, potřebuješ úspěch. Ale bývalí hráči by určitě pomohli,pokud by do toho šli srdcem a s čistým svědomím.

Není vám líto i českých fanoušků, kteří už několik let marně čekají na úspěch a zlepšení se v brzké budoucnosti nedá očekávat?

Na co můžou být hrdí? Na co se mají dívat? Na to, že prohrajeme s Norama? A to může být ještě hůř. Já kdybych se na to díval, tak rozbiju televizi. Já bych se na to vys*al. Já se taky chci dívat na televizi, abych měl radost, abych tam viděl nějakej hokej. Nechci to přepínat na nějaký seriály!

Reklama

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články