Hlavní obsah

Koubek trpěl, pak přišel největší sportovní úspěch. Očka mi trochu zvlhla, přiznal

Tentokrát ho místo sluchátek trápilo jiné zařízení. Trenér fotbalové reprezentace Miroslav si s sebou na tiskovou konferenci vzal mobil, jenže ve všem tom rozmaru si zapomněl vypnout upozornění. A tak bylo slyšet, jak mu po postupu na MS 2026 chodí jedna gratulace za druhou. „Je to můj největší sportovní životní úspěch,“ prohlásil hrdě.

Foto: Petr David Josek, ČTK/AP

Miroslav Koubek při snaze odolat dánskému tlaku.

Článek

Češi zdolali v rozhodujícím utkání Dánsko na penalty a na mundial v USA, Mexiku a Kanadě se podívají poprvé od roku 2006. Pak od fotbalistů dostal známého hobla.

Kolik slz po utkání ukáplo?

Potoky to nebyly, očka mi trochu zvlhla. Mám obrovskou radost a chci především poděkovat hráčům za celý kemp. Víra stoupala každým okamžikem. Děkuji také divákům, bez nich bychom to nedokázali. V obou zápasech jsme trpěli, s Dánskem obzvlášť. Chci rovněž poděkovat realizačnímu týmu, který je mimořádně dobrý ve vytvoření atmosféry v mužstvu, a i dalším pracovníkům. Je to významný úspěch a mám opravdu upřímnou radost.

Určitě s vámi také během zápasu cloumaly emoce.

Trpěl jsem stejně jako hráči na trávníku. Koukáte na hodiny, jak to utíká pomalu. Když jsme vedli 2:1, věřil jsem, že nedojdeme do penalt. Bohužel jsme pak nezvládli standardku. Ale pak se zadařilo. Vždy je těžké tým připravit na tak speciální záležitost. Každý soupeř je extrémně motivovaný a já jsem rád, že ta naše absolutní motivace oba naše soky přemohla.

Při penaltách jste si byl jistý?

Byla ve mně víra, že to dokážeme. Usilovně jsme se pokutovým kopům věnovali. Víte, je to úplně jiný sport. Jiná disciplína. Jak pouť, kdy střílíte ze vzduchovky a trefíte špejli. Rozhoduje pak vnitřní síla. Kdo tomu jde naproti, bývá odměněn. V kolečku jsme mluvili hodně o psychice, padají tam dobré názory a silná motivační slova.

Po titulu s Plzní jste se nechal potetovat. Co teď? Nebo pošlete nějaký dar do kladenské hospody, kde se domlouvalo vaše angažmá?

Tam musí platit oni mně, ne já jim! (smích) Nepřemýšlel jsem ještě, jak postup oslavím, ale nějakým poznamenám svého těla asi ne. To už na staršího člověka není. Co vím, že postup si s klukama užiju, že si ještě potvrdíme tu týmovost! Pak si odpočinu. Plánuju menší lékařský zákrok, ale nebojte, do Mexika pojedu. Doufám tedy! Určitě něco podnikneme s manželkou a následně se budeme společně připravovat na to, čeho jsme docílili.

Na startu svého angažmá jste říkal, že je v hráčích potřeba zažehnout plamen. Jak se to povedlo?

Na to je složité odpovědět. Významné byly objížďky na kempech, kde jsme si na rovinu říkali, co se nám líbí, co nelíbí. Zpětná vazba byla nečekaně silná. Sami kluci uznávali, že to je málo, že něco neštymuje. Apelovali jsme na novou éru a dobu. Na semknutí se, na ega a egíčka. A že když nepůjdeme jinou cestou, jsme sfouknutí a shoření. Nemáme větší dovednost, s Dánskem jsme trpěli a hráli, na co jsme měli. Ale když se splní taktické věci a další nadstavba, kabina, fyzično, nasazení, jde to. Dánové na míči tancovali jako tanečníci, ale my je dokázali ubrzdit. Začali jsme presinkem, ale síly máte jen na něco, pak byl plán B to hrát více zahuštěně. Bohužel jsme zase dostali dva góly ze standardek, to mě mrzí.

Jak důležité se ukázalo, že dostal pásku Ladislav Krejčí?

Každý má svůj způsob lídrovství. Láďa ho má znamenitý. Tomáš Souček ho měl předtím určitě také dobrý, ale přišli jsme my jako nový realizační tým a Láďa byla trefa do černého, jak se v této chvíli zdá. Zároveň Tomášova role se nemění, jen ta páska. Pro mě byl a je významný hráč. A jak všem říkám, nikdo nemá místo v sestavě zaručené.

Na baráž se vrátil Vladimír Darida, vždy nastoupil v základu a byl vystřídán. Bude součástí kádru i pro šampionát?

To si rozhodne on sám a myslím, že pokud bude mít zájem…Vy v něm pořád hledáte nějaké vši, ale nikoho nenapadlo, jaký má přínos v kabině. Je to fotbalista jako řemen a má přidanou hodnotu.

Jaký je tedy jeho přínos?

Uplatňuje své bohaté zkušenosti. Vstoupí dovnitř a je váženou osobou. Když něco řekne, má to pádnost. Strašně týmu pomohl. Strašně moc.

Už jste přemýšlel i o tom, co vás čeká na mundialu? Základní skupina s Jižní Koreou, Jihoafrickou republikou a domácím Mexikem.

Nejde o lehkou skupinu, domácí a ty dva ostatní týmy, bude to složitá mise. Zkušenost českého fotbalu říká, že když mužstvo považované za outsidera a otloukánka splní první cíl, dostává se do jiných dimenzí. Vzpomeňte na rok 1962 v Chile. Mně bylo 11 a naše mužstvo bylo podceňované, kritizované. A byli jsme vicemistry světa. Tím neříkám, že by se to teď mělo povést, že je to v našich silách, ale bude se nám hrát lépe.