70 schodů k dokonalosti. Haškův absolutní výkon obdivoval z protější strany ledu i Brodeur

Přesně před 25 lety odchytal pardubický rodák jeden ze svých nejlepších zápasů vůbec. V šestém souboji série play off s New Jersey, za které chytal Brodeur, udržel brankář Buffala díky 70 zákrokům nulu a se spoluhráči slavil po gólu Davea Hannana ze 106. minuty výhru 1:0.

„Když Dominik přišel do týmu, dělal věci, které nikdo jiný na světě ani neuměl. Měl tělo jako z gumy," popisoval bývalý kouč brankářů Sabres Mitch Korn.

Haškovi bylo na jaře 1994 už 29 let, měl za sebou renomé z evropských kluzišť, i nevydařenou štaci v Chicagu, kde o něm svérázný Mike Keenan vykládal, že se v brankovišti plácá jako ryba. Hašek se ale předělat nenechal a svou jedinečnost otiskl do dějin NHL.

Když v Buffalu před pár lety vyvěšovali dres s číslem 39, promítalo se i vzpomínkové video, které bylo naprosto výmluvné. Hašek v něm chytal na zádech, na břiše i hlavou, bez hokejky skákal k tyči, mrskal sebou, jen aby zachytil puk a bylo mu srdečně jedno, jak u toho vypadá.

"Zůstanu svůj," mohl by mu k jeho originálním zákrokům zpívat Karel Gott.

Památného večera v Buffalu si Hašek připravil show, na kterou z druhého konce ledu občas nevěřícně hleděl i Brodeur.

„Měl jsem pocit, že tam snad stál i na hlavě," divil se brankář New Jersey a jeho spoluhráči s ním. „Mačkali jsme je, měli jsme asi tak 63 tisíc šancí. A jakých... Ale Hašek byl jako mašina. Zákrok za zákrokem. Všechno chytil," vyprávěla jedna z legend Devils Ken Daneyko.

Velký Haškův zápas se odehrál dva měsíce předtím, než obdržel svou premiérovou Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana základní části. Mezi lety 1994-2001 narušili jeho hegemonii pouze Jim Carey z Washingtonu v roce 1996 a Olaf Kölzig z téhož klubu v roce 2000.

„Do té doby, než trochu zvolnil, tak jsem neměl absolutně šanci Vezinu vyhrát, i když jsem měl třeba lepší statistiky. Kolem Dominika byla aura, že je prostě nejlepší," tvrdil pro ESPN Brodeur.

Jejich vzájemný duel z konce dubna 1994 je považován za absolutní gólmanskou klasiku a studijní materiál i pro mnohé současné brankáře.

„Nešlo jen o počet zákroků, ale hlavně o jejich kvalitu. Pro mě je to pořád nejlepší gólmanský zápas dějin," prohlásil bývalý brankář Kevin Weekes, který pracuje jako analytik pro NHL.

Haškových sedmdesát zákroků je čtvrtý nejvyšší počet v dějinách zámořského play off za Kellym Hrudeym, který předvedl 73 zásahů v roce 1987 a dvojicí Ed Belfour, Roberto Luongo, kteří nasbírali shodně 72 úspěšných zákroků v roce 2003, resp. 2007. Stále je to ovšem nejvíc u gólmana, který vychytal nulu.

„Ve druhém prodloužení jsem se cítil trochu unavený, ale s hráči v poli to bylo horší. Střely už nebyly tak prudké," tvrdil před čtvrtstoletím Hašek. Jediný, kdo neustále ‚fáral' v dresu Devils, byl Bobby Holík. Ani on ale recept na gól nenašel.

„Byl jsem dobře trénovaný už odmalička. Vybavuju si, že jsem zlomil asi tři hokejky a bál jsem se, aby mi nedošly," líčil syn Jaroslava Holíka. „Když ze mě na druhý den vyprchal všechen adrenalin, dostavila se strašná únava. Já se nikdy v životě nedotkl alkoholu, ale takhle nějak asi vypadá kocovina," dodal Holík. A způsobil mu ji svým čarováním kouzelník Hašek.

„Hrál jsem s ním už před odchodem do Ameriky sezonu v Dukle Jihlava. Byl trochu jiný. Částečně to bylo způsobené tím, že je gólman..., z části asi něčím jiným. Jeho schopnosti ale nepřestanu obdivovat," řekl Holík.

Sedmdesát zákroků z 27. dubna 1994 bylo pro Haška trampolínou, ze které se později odrazil k šesti Vezina Trophy, dvěma Hart Trophy, olympijskému zlatu v Naganu i dvěma Stanley Cupům.

Onen večer mnozí pochopili, že ten nevšedně ohebný Čech je v tom, co dělá, opravdu geniální.

„Někdy bych se na ten zápas ještě rád podíval," přikývl Holík. „Ale jen na sestřih. Nemám na to zase půl dne," rozesmál se osmačtyřicetiletý světoběžník.