Článek
Pookřál jste, když po delší době přišla pozvánka do reprezentace?
Těším se. Je to zase změna a doufám, že k lepšímu.
Soči vám určitě není lhostejné.
No tak... (ošívá se). Když jsem byl nominovaný, tak bych se chtěl předvést. Je to předposlední turnaj před Soči a každý myslí na olympiádu. Ale nerad bych, aby mě to nějak svazovalo. V širší nominaci je sedm gólmanů. Víceméně nevím, jaké mám šance, asi spíš menší...
To si vážně myslíte? Trenér naznačoval spíš variantu Pavelec plus dva gólmani z Evropy. To zase není tak malá šance.
Neberu to jako životní mezník. Když tam nepojedu, snad neumřu... Prostě nevím, jak to bude. Mráza (Petr Mrázek – pozn.) taky teď nastoupil v NHL. Těžko říct, jak se to rozsekne. Jsem v nároďáku po odmlce, kluci toho odchytali víc. Zeptejte se trenéra, jestli mě má v hlavě.
Máte ale v plánu ukázat se, ne?
S tím jsem přijel, abych odchytal dobrý zápas a dostal se zase do povědomí.
Na olympiádě už jste před čtyřmi lety byl. Máte z Vancouveru nějaké extra zážitky?
Spoustu. Já tam byl jako mladý kluk z extraligy, chodil jsem tři týdny s otevřenou pusou. Všechno bylo skvělé. Celkový duch té akce, olympijská vesnice, výborná jídelna (směje se), slavnostní zahájení... Mám jen pěkné vzpomínky.
Které byste si určitě rád zopakoval...
Který hokejista by si to rád nezopakoval?
Berete v nominačním boji jako svou výhodu fakt, že už jste olympiádu zažil?
To si zase nemyslím.
V Čerepovci se vám ale daří a hlavně chytáte pravidelně, to je základ, ne?
Proto jsem tam šel. A jak chytám? Kdybych podával špatné výkony, tak by mě asi tolik nestavěli. Ve většině zápasů jsem byl spokojený. Sice tam byly dva tři takové horší, ale to v sezóně bývá. Máme mladý mančaft bez zkušeností, odešli lídři, co to táhli, a tak válčíme. Zatím nejsme v osmičce pro play off, ztrácíme ale celkem málo bodů. Bude to boj až do konce. Jinak musím zaklepat, čekal jsem to horší.
A co život v ocelářském městě? Nerozmlsaly vás tři sezóny v Petrohradu?
Není to žádný ráj, to si musíme přiznat. Ale je se mnou přítelkyně, máme tam psa. Hlavně jsme ale odehráli čtyřiadvacet zápasů, takže jsem byl mrtvý a byl jsem rád, že můžu být doma. Jinak je tam jeden obchoďák, kde kupujeme potraviny a dvě tři restaurace, které střídáme. A je tam zima, to je tak všechno.
To nezní nějak nadšeně...
Jenže je to moje práce, živobytí. Přijal jsem nabídku a věděl jsem, do čeho jdu. Když jsme tam jezdili s Petrohradem, tak jsem opravdu říkal, že bych do Čerepovce nechtěl. No a vidíte, hraju tam.
A díky tomu se třeba podíváte i na olympiádu.
Už teď mám odchytáno víc, než jsem měl za celou minulou sezónu. V létě jsem poctivě potrénoval a trochu se mi to vrací. Cítím se dobře psychicky i fyzicky.
