Článek
Byla to opravdu vaše sezóna snů?
Přesně tak. O něčem takovém jsem snil. V této sezóně jsem si přivezl tři medaile a zkusil si i mistrovství světa. Jsem moc spokojený.
Která ze tří medailí je nejcennější?
To se dá těžko říct. Samozřejmě velikou váhu má titul mistra Evropy. Loni jsem byl třetí, předloni druhý, zlato se povedlo na třetí pokus. Velmi si cenním i bronzu ze Šestidenní, tam jedete s absolutní světovou špičkou. My jsme jeli s Jaromírem Romančíkem, Jirkou Hádkem a Ondrou Helmichem rychle, ale na jistotu a vyšlo to.
Manažerem Trophy Teamu Jiří Pošík zažil ještě období, kdy československé týmy vyhrávaly. Vyprávěl vám o tom a o hvězdách, jakými byli Květoslav Mašita, Josef Fojtík a další?
Vypráví nám o tom pravidelně, ale to se neomrzí, pro nás jsou tyhle příběhy velkou motivací. Nikdy jsem ty mistry neviděl jet naživo, ale z vyprávění je znám dokonale. Jiří Pošík náš závod na Šestidenní ohromně prožíval, dělal pro nás maximum, a když jsme skončili třetí, neubránil se slzám.
Zmínil jste absolutní světovou špičku. Jak jste na tom ve srovnání s ní?
Na Šestidenní jsem si porovnával časy s pravidelnými účastníky světového šampionátu a držel jsem se kolem desítky. Když zapršelo, tak jsem byl i kolem třetího místa. To je fantastické. Chtěl bych jezdit světový šampionát pravidelně, věřím, že na něj mám.
Před útokem na titul juniorského mistra Evropy jste ale zažil šok. Málem jste neměl na čem jet...
V noci nám před závodem ukradli dodávku s motorkama i veškerým závodním oblečením a vybavením. V tu chvíli jsem viděl boj o titul jako ztracený. Reakce manažerů byla ale blesková. V noci nám přivezli nové stroje, tedy spíš starší, mně motorku ze Šestidenní. Do rána se na nich makalo. Jel jsem ve vypůjčeném oblečení, se strojem, který měl to nejlepší v sezóně za sebou. Celé první kolo jsem měl v hlavě, co se stalo a jestli motorka vydrží. Jediná výhoda byla, že jsem ji znal. Nakonec to vyšlo parádně.
Našly se ukradené stroje?
Vůbec nic se nenašlo, ale s tím už jsem se srovnal.
Letos vás vzala pod křídla Dukla. Po pětadvaceti letech jste nový soutěžák. Co pro vás tohle spojení znamená?
Strašně moc. Mám všestrannou podporu, vůbec nejde jen o peníze, ale například o lékařské zabezpečení. Moc si toho vážím.
Už jste začal přípravu na novou sezónu?
Zatím ne. V listopadu jsem se podrobil operaci. V nemocnici mi vyndali kovovou destičku z klíční kosti. Loni jsem si po jednom pádu rozdrtil klíček, muselo se to nastavit, kus kosti chyběl. Rok trvalo, než dorostl. Teď už jsem v pořádku, ale musel jsem nějaký čas odpočívat, aby se dalo tělo do pořádku. S tréninkem jsem začal zvolna, hlavně s fyzičkou, ale postupně to jde nahoru. Výzvy, které mám před sebou, jsou velice lákavé. A já je chci splnit.
