Hlavní obsah

Květina rozkvetla v Tokiu. Jak si Japonci zamilovali českou legendu

Praha

Zejména mezi starší generací Japonců se její jméno vrací jako ozvěna. Stačí říct, odkud jste, a kdo se aspoň trochu orientuje ve sportu, vypálí: „Věra Čáslavská“. Před 57 lety si legendární gymnastka zamilovala Japonsko a Japonci se zamilovali do ní.

Foto: Karel Novák

Věra Čáslavská se stala pro Japonsko gymnastickou bohyní. A nejen proto, že na OH v Tokiu v roce 1964 získala tři zlaté a jednu stříbrnou medaili.

Článek

Ve 22 letech cestovala do Tokia jako jedna z favoritek, však se o dva roky dříve stala v Praze mistryní světa na přeskoku. Hvězdou her ale měla být Larisa Latyninová ze Sovětského svazu, která už byla ověnčená sedmi olympijskými zlaty.

Jenže hala Metropolitan Gymnasium, majestátní stánek s vysokým stropem v blízkosti hlavního Olympijského stadionu ohromila zejména pražská rodačka. Zlaty z víceboje, přeskoku a kladiny, ale možná ještě více svým heroickým vystoupením na bradlech.

Jako vítězce kvalifikace a hlavní favoritce jí při finálové sestavě sklouzla ruka a skončila na zemi. Šance na triumf byla pryč, ale Čáslavská se nevzdala. „Vyskočila jsem na bradla a vyšila sestavu jako nikdy. Byl to takový dar Japoncům,“ vyznala se. Nadšeným fanouškům předvedla i unikátní dvojný obrat z visu známý jako Ultra C.

Foto: Profimedia.cz

Věra Čáslavská (uprostřed) se zlatou medailí z kladiny na olympijských hrách v Tokiu 1964, vlevo stříbrná Tamara Maninová, vpravo bronzová Latissa Latyninová ze Sovětského svazu.

Stala se miláčkem fanoušků, od jednoho z nich dostala ceněný samurajský meč, vysloužila si přezdívku Květina tokijské olympiády. Když si na konci her chtěla zajít do obchodu, z plánovaného drobného nákupu se stala nekonečná autogramiáda.

A Čáslavská si popularitu náležitě užívala. „Nikdy nechtěla vyjít neupravená. My chtěly spát a Věrka si dávala natáčky. Ráno jsme vstaly a Věrka už byla zase na nohou, nandané natáčky a chystala si ten svůj hezký drdol. Dělala maximum, aby byla oblíbená a Japonci ji milovali,“ vzpomíná její kolegyně z týmu Adolfína Tačová.

Byla pověrčivá

I štěstí se snažila jít gymnastická královna tokijských her naproti. „Byla hodně pověrčivá, vždycky se musel najít nějaký rozbitý kus skla, jinak to Věrka nesla špatně. Naštěstí se to vždy nějak vyřešilo. Třeba v jídelně číšník zakopnul, rozbil sklo a střep pro štěstí byl na světě. Možná mu někdo podrazil nohy schválně,“ s úsměvem si vybavuje Tačová.

Japonci na Čáslavskou nezapomněli ani dlouho po olympiádě. Ráda se do Tokia vracela, přijal ji císař Hirohito, dostala vzácné kimono, v roce 2010 pak od japonského velvyslance v Praze převzala Řád vycházejícího slunce, nejvyšší vyznamenání udělované za šíření japonské kultury.

Hry bez zádrhele

V době, kdy byla poradkyní prezidenta Václava Havla, byla dokonce ve hře varianta, že by působila v Japonsku jako velvyslankyně, ale po rodinné tragédii z toho sešlo.

Když se pak v plné síle vrátila do společenského života, s nadšením v roce 2013 přijala zprávu, že se olympijské hry opět do Tokia vrátí. „Tehdy to byla povedená olympiáda bez zádrhele. Vše klapalo ne na minuty, ale na vteřiny. Když měl přijet autobus v 16.23, tak tam v 16.23 byl. Určitě to zvládnou i teď,“ byla přesvědčena.

„Jen olympijská vesnice byla hodně rozlehlá, jak se budovy nestavěly tolik do výšky. Tak jsme se přesouvali na kolech. Vždycky někde nějaké leželo, tak si ho sportovec vzal, dojel na druhý konec vesnice a tam ho zase položil. Akorát jich bylo málo, málem jsme se o ně prali,“ vzpomínala Čáslavská a věřila, že se do olympijského Tokia vrátí.

„Když budu fit, ráda dorazím, Japonsko miluju,“ vyznala se. Přání se jí už bohužel nesplnilo, těžké nemoci podlehla v roce 2016.

Naděje pro Tokio

Reklama

Související témata: