Rubriky:

Atletika

Juniorský šampión už září mezi dospělými. Všichni koukali, co předvedu, nervů bylo moc, líčí Sýkora

1. června 2016 16:32 - Praha

Předloni se desetibojař Jiří Sýkora s juniorskou kategorií rozloučil největším možným úspěchem, v Eugene se stal mistrem světa. Pak přišel přechod mezi dospělé, odchod do Prahy a série zranění. O tom, jaký talent v něm dříme, ale Sýkora přesvědčil opět o víkendu v Götzisu, osobním rekordem 8121 bodů si zajistil start na olympiádě v Riu.

 

Jan Kucharčík

Za poslední dva roky jste dokončil dva desetiboje, oba v Götzisu. Čemu to přičítáte?

Minulý rok jsem si těch zranění vybral dost, nebylo to ono. Chtěl jsem se nachystat na mistrovství Evropy do 23 let, ale nevyšlo to. Letos už to bylo lepší, příprava šla v pohodě.

Podepsaly se na smolném období i přechod mezi dospělé a odchod do Prahy?

Asi se mohlo podepsat vše, těžko posoudit, co bylo pravým důvodem. Ale určitě to nebylo lehké, po tom titulu všichni koukali, co teď předvedu, což bylo svazující. Nervů bylo až moc.

Jak jste to psychicky snášel?

Kdyby se to dělo třeba pět let po sobě, byl bych z toho špatný, takhle jsem si říkal, že správný závod musí přijít. I teď v hale jsem mohl zariskovat, ale věděl jsem, že se blíží mistrovství Evropy a olympiáda, tak jsem se radši pořádně připravil na léto, což se osvědčilo.

Na Olympu trénujete s juniorským mistrem Evropy Janem Doležalem, ve skupině Josefa Karase se chystají Marek Lukáš a Adam Sebastian Helcelet. Je tam rivalita?

S Honzou jsme podobné somatotypy, společný trénink nám určitě prospívá. A s druhou skupinou se zase tak často na trénincích nepotkáváme. A když jo, je tam takové srandovní rivalita, děláme si prču. Ani teď v Götzisu jsem s Adamem nesoupeřil, bylo mi jedno, koho porazím, hlavně jsem chtěl limit.

A povedlo se. Je olympiáda splněním dětského snu?

Přesně tak. Občas mi přišlo nereálné, že to vyjde. Vlastně pořád si říkám, jestli to fakt tak je…

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika