Rubriky:

Atletika

Železný se na Zlaté tretře rozloučí s českými fanoušky

24. května 2006 14:04

Český oštěpařský král Jan Železný vstoupil do poslední sezóny své přebohaté atletické kariéry, ve které mimo jiné dosáhl tří olympijských vítězství a je dodnes držitelem světového rekordu, který má pro současné soupeře nelehko překonatelnou hodnotu 98,48 metrů. Od tohoto rekordu z Jeny uběhne 25. května již deset let.

Jak jste na tom v současnou chvíli se zdravím? V jakém stavu je vaše zraněná noha?

Je to v pořádku. Mítink v Dauhá byl právě testem a nebyly žádné problémy. Sice mě druhý den bolelo celé tělo, ale noha vydržela. Naposledy jsem před Ostravou házel v pondělí, tak už to snad do Zlaté tretry vydrží.

Budete brát Zlatou tretru jako loučení s českými fanoušky?

Určitě vím, že tam loučení asi proběhne, ale v první řadě jdu do závodu, na který se velice těším. Ostrava je zvláštní, protože jsem tam kolikrát vystresovaný více než třeba na mistrovství světa. Lidi tam přijdou třeba jenom na vás a vy chcete prostě hodit co nejdál. Možná i proto jsem tam čtyřikrát hodil přes devadesát metrů. Jenom nevím, jestli se mi to povede i letos.

Myslíte, že na vás v Ostravě po závodě mohou dolehnout nějaké větší emoce?

Těžko říct. Já jsem se emoce snažil vždycky spíše skrývat. Někdy to možná vypadá, že jsem tvrdší povaha, ale takový je i život a sport a já jsem se to takhle za ty roky naučil. Pokud bych to tam ale emočně úplně nezvládl, tak by mi to nevadilo. Slzy k životu také patří a člověk by se měl občas odpoutat od toho, že musí být takový, jaký je. Ale teď to ještě vnímám v pohodě a zatím se nedokážu vcítit do toho, jak to tam bude vypadat.

Která Zlatá tretra vám nejvíce uvízla v paměti?

Určitě ta po světovém rekordu, protože to byl hned další závod po Jeně. Tehdy tam bylo asi nejvíc diváků, co si pamatuji, protože tam ještě tehdy stáli v řadách za sebou. Přišli a doufali, že třeba zase hodím světový rekord. Jenomže při rozhazování jsem na to vůbec neměl a říkal jsem si, co já tady budu dělat, vždyť ty lidi budou hrozně zklamaní. Pak jsem hodil 94 metrů v podstatě z ničeho. To bylo v životě asi nejvíc, co jsem kdy hodil z emočního hlediska, kdy si říkáte, že chcete a musíte, ale přitom na tom na to sportovně nemáte.

Jak moc vám v takovouhle chvílí diváci dokážou pomoci?

Pomůže to hodně. Jedinou chybu, kterou můžete udělat je, že se zblázníte, začnete na to běhat strašně rychle a nezvládnete to technicky. To se mi stalo v Ostravě před dvěma lety, kdy jsem hodně chtěl, ale hodil jsem jenom 86 metrů. Jinak to ale pomůže vždycky, že vám to dodá energii a alespoň jeden pokus se vám k tomu povede i technicky a hodíte daleko. Je mi líto, že za celou mojí kariéru tady nebyl žádný velký závod jako mistrovství Evropy nebo světa. Asi by mi to hodně pomohlo, třeba k nejlepšímu výkonu kariéry.

vlc, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika