Článek
Objevil se v uplynulých dvou letech moment, kdy jste ztrácel víru, že účast v Riu vybojujete?
Hned po úraze. Prognóza lékařů byla taková, že na kolo už jako závodník nesednu. Ale tělo je zázračné, a když mu člověk trochu pomůže... Bylo to hodně o vůli a svou roli sehrála i kondice získaná celoživotním sportem. Doufal jsem, že to bude stačit, abych se probojoval do Ria. To byl můj poslední sen, plánoval jsem se v Brazílii rozloučit ještě před tím nešťastným pádem. Nakonec se ten sen hodně vzdálil, nicméně se jej podařilo naplnit.
Jste nejúspěšnějším paralympijským cyklistou v historii, na čtyřech předchozích hrách jste vybojoval jedenáct medailí, z toho šest zlatých. S jakým cílem letíte do Ria?
Pojedu bojovat naplno, ale dopředu říkám, že moje výsledky vzhledem ke zranění už nemohou být jako dřív. Následky jsou nesmazatelné. Přišel jsem o část plíce a o dvě žebra, mám potrhané a špatně srostlé svaly na levé polovině celého hrudníku.
Jak to ovlivňuje vaši výkonnost?
Má to výrazný vliv na dýchání, můj výkon je asi o patnáct procent nižší. I kdybych se roztrhal, tak se už na nejvyšší úroveň nemohu dostat. Handicap mě ale naučil bojovat a jsem rád, že jsem dokázal nominaci vydobýt. Stále jsem jezdil v první desítce, to mi dávalo důvod snažit se dál. Nikdo už ale ode mě nemůže čekat medaile, přestože jsem za poslední dvě sezóny odvedl prakticky stejný díl práce jako před Londýnem. Letos mám v nohách přes třiadvacet tisíc kilometrů, dal jsem do toho maximum.
Bylo těžké smířit se s faktem, že jsou medailové pozice prakticky v nedohlednu?
Nebylo to jednoduché. Když patříte dvacet let do nejlepší trojky, bojujete o vítězství... A teď při stejném úsilí končíte na místech, na která jste nebyl zvyklý. Dokázal jsem se s tím ale srovnat a netrápím se tím. Naučilo mě to, že sport je i trochu o něčem jiném. A to, co jsem vybojoval, mi nikdo nesebere.
V Riu plánujete tři starty, na dráze i na silnici. Byl jste si v dějišti paralympiády osahat terén?
V Brazílii jsem ještě nikdy nezávodil. Můj trenér Viktor Zapletal byl ale s Jardou Kulhavým a dalšími cyklisty na olympiádě, takže od něj mám perfektní informace. Ladili jsme po jeho návratu veškeré detaily, dělali jsme drobné změny ve vybavení i materiálu. Mluvil jsem i s dráhaři, ovál má být perfektní a rychlý. Pokud bude dobrá atmosféra, tak to bude pro závodníky super.
Jak jste prožíval olympiádu?
Mám mezi olympioniky spoustu přátel a u televize jsem fandil hodně, až to trochu ovlivnilo můj spánkový režim. (smích) Drželi jsme s manželkou všem palce, moc dobře víme, jak je těžké překonat všechny komplikace. Už se těším se, až se z Ria vrátím, a budu se moct se sportovci potkat a dát si někde společně pivo.
Vedení paralympijského týmu vás vybralo jako vlajkonoše pro slavnostní zahájení her. Jak berete tuto čestnou roli?
Je to pro mě velká pocta. Vnímám to tak, že se i díky tomu hezky rozloučím se svou paralympijskou historií.
