Článek
Co vám zatím schází, abyste mohla lépe plnit předsezónní ambice?
Jsem závodník a chci být dobrá, proto mám ambice nejvyšší, přece nebudu říkat, že chci jezdit do desátého místa, to už tady bylo několik let. Já se rozhodla k radikálnímu kroku, abych se hnula z těch pátých, sedmých, devátých míst směrem kupředu, věděla jsem, že musím na sobě něco dost zásadně předělat. Rozhodli jsme se k tomu záměrně po olympiádě v tom začínajícím cyklu a kdy jindy začít něco předělávat než teď? Od jara do podzimu je to sice šest měsíců, ale jestli z toho máme 60 dnů na sněhu, tak je to opravdu hodně.
Takže jste podobný průběh úvodu sezóny očekávala?
Byl by to asi zázrak, kdyby se to povedlo do začátku sezóny, pořád na tom pracujeme, pořád se hledám, ale věřím, že se najdu. V tréninku vidím, že se posouváme dobrým směrem, začínám se cítit mnohem lépe a začínají fungovat věci, které dřív nefungovaly. Jsem na dobré cestě, bohužel na tréninku si nikdy nenavodíte závodní atmosféru, vždycky to tam vypadá jinak. Potřebuju se vyzávodit, pořád to není úplně ono. Vždycky jdu v závodech o jeden dva kroky zpátky, ale když takhle měníte techniku, můžete dočasně stagnovat nebo se i zhoršit.
Vracejí se vám tedy při jízdách ty staré stereotypy?
Přesně tak, je to problém hlavy. Když si není něčím jistá nebo nemá zažitý nový pohyb, vrátí se k tomu starému.
Čekala jste, že se změny projeví rychleji?
Vždycky doufáte, ale zázraky se nedějí. Těch 60 dní není moc, zvlášť když trénujete tři disciplíny. Stále se hledám a doufám, že se brzo najdu.
Jak dlouho to může trvat?
Na to byste se museli zeptat trenéra. Prošli mu pod rukama desítky závodnic, nemůžu říct, že to přijde teď v Semmeringu nebo v Záhřebu, ale doufám, že co nejdřív odjedu to, na co mám.
Opravdu vás dosavadní výsledky zatím neznervózňují?
Ne, určitě ne. Já neměla jinou volbu. Buď jsem si mohla říct, že ty čtyři roky nějak dojezdím, ale já tam chci mít stupně vítězů, chci malý glóbus a jsem ráda, že jsem tu změnu udělala. Z výsledků nejsem nadšená, ambice mám někde jinde, ale takových závodnic je nás tam víc, které bychom chtěly jezdit líp než teď.
Zkuste vysvětlit, v čem jste s trenérem udělali v přípravě nejzásadnější změnu…
V obřím slalomu jsme do toho sáhli od základu. Před třemi lety to vypadalo dobře, ale jako bych se zastavila a konkurence nespí. Já jsem zůstala stát a bylo vidět, jak ostatní jdou přede mě. I ve slalomu pracujeme na tom, aby ten pohyb byl symetrický, já měla jednu stranu lepší a druhou horší, nepracovaly stejně.
