Článek
Rychlobruslení tak jde poněkud se zpožděním třeba ve stopách běžeckého lyžování, které omezilo intervalové starty. Zastánci tradic tehdy také mručeli, ale nebylo jim to nic platné. I Norové, snad nejvýraznější vyznavači klasiky, srazili paty a jedou po novém. Obdobný vývoj lze čekat v rychlobruslení.
Šéf Mezinárodní bruslařské unie (ISU) Ottavio Cinquanta by rád již na příští zimní olympiádě výrazně změnil program závodů. V korejském Pchjongčchangu by se již nemuselo bojovat o medaile na tratích 1000, 5000 a 10 000 metrů v individuálních závodech, místo toho se jely závody s hromadným startem a smíšené štafety.
„Je potřeba udělat radikální změny, abychom udrželi zájem sponzorů a diváků," má jasno Cinquanta. Rozeslal dopis členům vedení ISU a rozebírají ho hlavně v Nizozemsku, zemi, která světu rychlobruslení výkonnostně vládne. Na hrách v Soči její zástupci pobrali 23 medailí. Bude se jim změna líbit? Asi moc ne. Spekulace o změnách nevítala už v Soči ani Sáblíková.
Hromadných startů se bojí
"Co bych na to řekla? Řekla bych, že je zabiju," uvedla s nadsázkou po svém druhém olympijském triumfu na trati 5000 metrů. "Nevím, jestli by mi to šlo. Bojím se jít do hromadného startu," doplnila.
Ale argumenty protistrany jsou jasné. "Je zřejmé, že závody na 5000 a 10 000 metrů nejsou atraktivní pro rychlobruslaře ani pro televizní diváky," uvedl šestasedmdesátiletý Cinquanta.
Například v Soči se na desítce představilo 14 mužů a na pětce šestnáct žen. Reálné medailové ambice ale měla vždy jen polovina z nich. Možná ještě méně. V hromadném závodě by to mohl být jinačí mazec. Kolize, pády, taktika... Jako v cyklistickém pelotonu nebo teď už i v lyžařské stopě. ISU určitě bude o této variantě dříve či později skutečně jednat.
Cinquanta navrhuje revoluci
A Cinquanta jde ještě dál. Navrhuje i další úpravy. Zrušeno by mohlo být například mistrovství Evropy i světa ve vícebojích a rychlobruslaři by bojovali jen o medaile na jednotlivých tratích. A přímo revolucí by bylo spojení rychlobruslení na krátké a dlouhé dráze. Závody by se v budoucnu mohly konat na 250 metrů dlouhém oválu. Klasická dráha nyní měří 400 metrů, pro short track 111 m a vejde se na běžný zimák. I proto má pro závody na krátké dráze vhodné podmínky mnohem více zemí. Změnou by o tuto možnost přišly.
A těch pár států, které mají k dispozici dlouhý ovál, by asi také nejevilo nadšení. Co by pak dělaly s arénami s dlouhými dráhami? Zvěsti o rázných změnách by mohly zmrazit v Česku znovu nastolené úvahy o stavbě dlouhého oválu.
"Rozhodně jsme proti zrušení vícebojařských šampionátů a myslím si, že by to nebylo ani v zájmu světové federace. ISU by tím přišla o podstatný zdroj příjmu," uvedl viceprezident ISU Jan Dijkema z Nizozemska a poukázal i na to, že závody Světového poháru a MS v Heerenveenu v minulých týdnech navštívilo 70 000 diváků. Jinde ale zdaleka takový zájem není.
Dijkema též podotkl, že návrhy Cinquanty jsou určeny pouze pro diskuzi uvnitř ISU a nejsou součástí programu nadcházejícího kongresu federace, který se uskuteční v červnu v Dublinu.
