Hlavní obsah

Sergej Fjodorov: Hašek je ten nejpracovitější gólman na světě

„Pan Fjodorov se sprchuje, nepřijde,“ tvrdí odměřeně po pondělním dopoledním tréninku tiskový mluvčí ruské reprezentace. Pak ale roztaje: „No tak dobře, zeptám se. Ale neslibuji.“ Za pět minut se podzemní chodbou quebecké haly Pepsi Colisée plouží chlapík s propadlými tvářemi a vlasy pečlivě sčesanými dozadu. Osmatřicetiletý Sergej Fjodorov, první Evropan, který v NHL získal Hartovu trofej pro nejužitečnějšího hráče sezóny. „Tak jsem tady, můžete začít.“

Článek

Byl pro vás nedělní zápas proti Česku hodně vysilující?

Jsem unavený, samozřejmě. Bylo to napínavé. Oba týmy hrály dobře v ofenzívě, hlavně přesilovka byla na obou stranách velkou zbraní. Ale v obraně to bylo horší. Naštěstí jsme přežili kritické chvilky ve třetí třetině a v nastavení jsme našli klíč k výhře. Alexej Morozov dal opravdu moc krásný gól.

Co takhle odveta ve finále?

To nevím, ale proč ne? Jako hráč se musím připravit na každý zápas, možná i na odvetu proti Čechům. Kdo ví?

Mluvil jste o únavě, je pro vás momentálně těžší udržovat se ve formě? Váš bývalý spoluhráč z Detroitu Chris Chelios v šestačtyřiceti šlape na rotopedu a chodí do sauny.

Když to říká Chris... Prostě musíte v létě pořádně trénovat. Neříkám, že jsem se připravoval každý den, ale snažil jsem se co nejvíc chodit do posilovny nebo běhat. A taky jsem se za ty roky naučil poslouchat své tělo. Mám prostě dobře fungující tělo, a rovněž jsem měl štěstí, že se mi vyhýbala vážná zranění. Proto hraju na vysoké úrovni tak dlouho.

Na mistrovství světa jste po dlouhých osmnácti letech. Je to pro vás mimořádná věc?

Určitě, velmi mimořádná. A vlastně i nová. Ten šampionát z roku 1990 si totiž pamatuji jen velice mlhavě. Ve Washingtonu jsme tento rok měli ohromnou šanci jít v play-off dál, ale v sedmém zápase s Philadelphií to pro nás nedopadlo dobře. A když byla šance jet na mistrovství světa, tak jsem to uvítal. Pozvánka přišla perfektně načasovaná. A já věděl, že jsem zdravý a schopný hrát.

Rusové čekají na světový titul už patnáct let. Proč tak dlouho? To Češi vyhráli za posledních devět let šampionát hned čtyřikrát.

Hmm, tak to vám závidím. Ale je v tom spousta důvodů. (dlouho přemýšlí) Taky politika, vláda dělala špatné kroky. Nebyl podporován mládežnický hokej, trenérům se platilo jen minimum. Mladí utíkali do zámoří a když přijeli hráči z NHL na mistrovství světa, tak hráli jen na sebe. Teď se to ale snad zase začíná obracet.

Co o Fjodorovovi říkají bývalí čeští spoluhráči z Columbusu
Jan Hejda: Sergeje jsem bral jako velkou superstar, protože má v NHL odehráno spoustu sezón, ale je to úplně normální člověk, se kterým sláva a peníze nic neudělaly. Docela jsme si jako lidi sedli. Asi je to tím, že jsem starší. A taky umím rusky, tak jsme si mohli pokecat. On ale občas přechází z ruštiny do angličtiny. Tady v Quebeku už jsme se potkali v posilovně. On mi představil svého bráchu Fjodora. Vždycky, když se potkáme, tak si dobře popovídáme. Po sezóně jsme si dokonce volali. Já mám Sergeje fakt hodně rád, jen v jedné věci se neshodneme a tou je móda. On pořád kupuje u Versaceho a ještě je docela extravagantní. Je schopný na sebe vzít semišové fialové sako... Ale zase je třeba uznat, že to dokáže sladit a vypadá docela elegantně. Já bych to ovšem na sebe nevzal.
Jiří Novotný: V životě jsem nepotkal člověka, který by měl tak slavnou minulost jako Fjodorov a choval by se tak skvěle. Je obdivuhodné, jaký má přístup k mladým hráčům. Vyhrál Hart Trophy, ale při zápasech venku klidně zašel na večeři s klukem z farmy, který je v týmu první den. V tom je jeho síla. A když se zeptáte kohokoli jiného, tak vám řekne to samé. I když je Sergejovi 38, je pořád vidět, že to má v ruce. Byl velký zážitek si s ním zahrát. Jen mi vadilo, jak ho Blue Jackets vyměnili do Washingtonu. Z toho jsme byli docela přešlí, protože takového lídra jsme pak strašně postrádali. Co on řekl, tak to platilo. Ani rozloučit jsme se tehdy nestihli. Přišli jsme do kabiny a on tam už neměl věci. Pro Sergeje to ale nakonec bylo lepší. V Capitals sehrál super zápasy a pomohl jim do play-off.

Může za to i fakt, že ruský sport ovládají bývalí hokejisté? Šéfem svazu je bývalý gólman Vladislav Treťjak a ministrem dokonce váš spoluhráč Sláva Fetisov.

Vy už mě posíláte do důchodu! Ale já chci ještě hrát!

Ke zlatu jste měl blízko na olympiádě v Naganu, jenže do cesty se vám tehdy postavili Češi. Jak na to vzpomínáte?

Finále bylo strašně těsné, oba týmy hrály dobře. Jenže Petr Svoboda vystřelil a tečovaná rána spadla do branky... Ale je zase třeba říct, že Dominik Hašek chytal výborně. A Češi byli hodně semknutí jako tým. Vzpomínám na jejich semifinále s Kanadou a nájezdy, kdy se celé mužstvo drželo kolem ramen, to bylo hodně působivé. Čas ale nevrátíme, pro nás bylo třeba se s tím vyrovnat a jít dál. Ale byla to tehdy dobrá medaile. Vždyť za námi skončily Kanada, Švédsko i USA, a to jsou super týmy!

Jste jako bývalý Haškův spoluhráč z Detroitu překvapený, že Dominator ještě chytá?

Vůbec ne! Protože jeho pracovitost je neskutečná. Dominik je ten nejpracovitější gólman na světě! On nic jiného než chytat stejně nemůže.

Jak to? Vždyť vlastní firmu se sportovním oblečením. Je to obchodník.

Á vlastně ta firma! Zapomněl jsem. Koupím si od něj triko a bude mít kšeft (pousměje se).

Je podle vás Hašek také nejlepším českým hokejistou historie?

Jedním z nejlepších. Nezapomeňte, že jsem zažil spoustu vynikajících Čechů a s mnohými jsem si zahrál v týmu. Ale na Dominikovi je právě fantastická výdrž, s jakou tak dlouho hraje. A hlavně fakt, že hraje tak dobře!

Jste dosud jediným ruským držitelem Hart Trophy, ale to se zřejmě za pár týdnů změní. Kdo je vaším letošním favoritem na její zisk, Alexander Ovečkin nebo Jevgenij Malkin?

Myslím, že vyhraje Alex. Je to, čemu se v Americe říká „game breaker“, rozhoduje zápasy. Navíc nasbíral nejvíc kanadských bodů a vstřelil nejvíc gólů. Já myslím, že je to jasné. Díky němu jsme s Washingtonem došli do play-off. Pro tým byl jedinečný, neocenitelný.

Čili je podle vás lepší než Malkin z Pittsburghu?

Já je nechci srovnávat. Jsou to úplně jiní hráči. Ale oba skvělí a hlavně mladí. Můžou toho hodně dokázat. Pro sebe i ruský hokej.

Související témata: