Článek
Teď už může jen spekulovat, jestli s trenérem Daliborem Kupkou vsadili na správnou trať. „Škoda, že jsem nezvolila čtvrtku, tam bych měla třeba až na postup do finále,“ přemítala, když z ní opadávalo prvotní zklamání. Na čtyřstovce toho v hale má odběháno dost, ale do dobrodružství na dvojnásobné trati šla pouze s jedním letos absolvovaným závodem v Linci.
A to bylo málo. „Asi jsem doplatila na nezkušenost. Bylo to rozběhnuté pomalu a já tohle neumím běhat,“ krčila rameny. „Kdyby se od začátku běželo rychle a tempově, možná bych to uvisela, ale takhle bohužel. Nenastoupila jsem v pravou chvíli, to byla největší chyba,“ říkala posmutněle po čtvrtém místě v rozběhu a času 2:05,34.
Dělala všechno špatně
Dá teď Hejnová osmistovce v hale definitivně sbohem? Trenér Kupka plánoval, že příští rok by se na halové mistrovství světa mohla nachystat právě na této trati. „Nevím, jak to bude dál. Teď jsem zklamaná, protože jsem měla na to běžet rychle,“ nechtěla plánovat vzdálenější budoucnost.
Podle její o poznání zkušenější a v rozběhu úspěšnější kolegyně Lenky Masné by ale Hejnová mohla dát půlce šanci. „Fyzicky na to Zuzka určitě má. Ale tady už od začátku to dělala všechno špatně, obíhala si, celou osmistovku běžela ve druhé dráze,“ postřehla. „Já se nechtěla cpát k mantinelu, aby mě nezavřely a měla jsem prostor,“ popisovala Hejnová svůj plán.
Obě se potkají ještě v neděli při štafetě, kdy by Hejnová mohla profitovat z toho, že bude odpočatější. Může tedy platit, že všechno zlé je k něčemu dobré? „Určitě se na štafetu těším. Já jsem ráda, že jsem vůbec zdravá a můžu běhat, i když teď samozřejmě převládá zklamání,“ uznávala.