Článek
První ženský maratón hladce ovládla Američanka Joan Benoitová, která si první pozici uzurpovala už od pátého kilometru z celkových maratónských 42. Andersenová-Schiessová se ještě na 35. kilometru držela uprostřed startovního pole, na 25. pozici z celkově 50 startujících žen. Tam ji však potkala krize, a když vyhlížela osvěžovací sprchy, přehlédla občerstvovací stanici. Dehydratace tak na sebe v poměrně horkém počasí nenechala dlouho čekat.
Závěrečné metry na stadiónu se staly pro Švýcarku žijící ve Spojených státech amerických pravým peklem. Už na stadión vbíhá běžkyně ve zbídačeném stavu, napůl paralyzovaná. Na pomoc přispěchal zdravotnický personál, ona jej však odehnala. Dobře věděla, že by následovala diskvalifikace za nepovolenou cizí pomoc.
Lékaři mohli jen zpovzdálí kontrolovat, zda se maratónkyně ještě potí. V případě, že by tomu tak nebylo, museli by okamžitě zasáhnout i přes protesty závodnice. V sázce by byly poslední minuty na možnou záchranu.
Závěrečný okruh na stadiónu trval závodnici předlouhých šest minut. Do cíle však doběhla po svých a její šance na dokončení olympijského maratónu byla využita do posledního metru. Andersenová-Schiessová se svými 39 lety dobře věděla, že Los Angeles byla její poslední olympiáda. Z padesátky účastnic i přes veškeré problémy obsadila celkově 37. pozici a z nemocnice byla po ošetření propuštěna po třech hodinách v neuvěřitelně dobré kondici. Dodnes je považována za jednu z účastnic, které se do posledního písmene podařilo naplnit olympijskou myšlenku.
