Článek
5. finále: Pardubice - Třinec1/9
Třinec v závěru třetí třetiny bránil druhou přesilovku v řadě, Jáchym Kondelík se zrovna snažil hostujícího Ondřeje Kacetla překvapit akcí z úhlu, po které se následně strhla na ledě další mela. Hrehorčák dokonce od brankoviště odjížděl se shozenými rukavicemi, a když nenašel „sparinga“ ke rvačce, přijížděl ke střídačce a směrem k Sedlákovi gestem naznačoval, že brečí.
„Byl to klasický souboj. Já mu řekl, ať to shodí, a on to shodil. Snažil se mě chytře vyprovokovat, abych si šel sednout na trestnou. Ale já nejsem blázen, abych se s někým čtyři minuty před koncem rval. Chci být na ledě,“ vyprávěl Sedlák. „Jsem snad už dost zkušený, abych něco takového neudělal.“
Pochvaly za klid se dočkal i od trenéra Pešána. „Myslím, že s klukem ze třetí čtvrté lajny se prát ani nemůže. Tohle by neudělal,“ uvedl pardubický kouč. Sedláka v zápase nerozhodily ani tradiční „osekávačky“, proti kterým se vymezil po čtvrtém finále. „Popral se s tím slušně, opakuje to každý zápas.“
A tak se těsně před sirénou ohraničující třetí třetinu proměnil Sedlák ve velkého hrdinu, když vstřelil vítěznou branku. „Já jsem věřil, že ten gól dáme dneska my. Nevím proč, ale z průběhu zápasu jsem věřil, že tam padne. Měl jsem štěstí, že se to ke mně odrazilo, ale je jedno, kdo ten gól dal, hlavně že jsme vyhráli. Pak chyběla ještě skoro minuta a půl, takže jsem byl nervózní a jsem rád, že jsme to uválčili.“
Pardubice tak vedou 3:2 na zápasy a v úterý mohou ve Slezsku získat titul. „Doufám, že nás to dneska bavilo a přeneseme si to do dalšího zápasu. Musíme hrát od začátku stejně,“ přeje si Sedlák.
