Hlavní obsah

Konečně nepadnu v mrákotách u stromečku, těší Špotákovou

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jiné Vánoce letos prožívá oštěpařka Barbora Špotáková. Světová rekordmanka se i po ukončení vrcholové kariéry stále udržuje ve formě a hodlá dál házet na nižší úrovni, přípravy na svátky ale poprvé poznala v úplně jiném duchu.

Barbora Špotáková může konečně pořádně nasávat vánoční atmosféru. Už má vše připravené? Video: Sport.cz

 
Článek

„V tuhle dobu jsme měli vždycky nejvíc objemového tréninku a byli jsme strašně sedření. A já při své poctivosti jsem to vždycky podojila tak, že jsem se před Vánoci vracela úplně hotová. Pak jsem stála jsem u sporáku, všechno měla v mlze a nakonec padla u stromečku v mrákotách," popisovala s úsměvem dvojnásobná olympijská vítězka během slavnostního vyhlášení ankety Sportovec roku, v níž obsadila deváté místo.

Atmosféru galavečera si užívala nejspíš naposledy. „Cítila jsem se trochu blbě vůči klukům od vody, jsou to armádní kolegové a měli taky fantastickou sezonu. Podezírám novináře, že trochu přimhouřili oko, a přijdu si maličko nepatřičně," líčila.

Co od nečekané bronzové tečky na srpnovém ME v Mnichově a následném posledním závodu na Diamantové lize v Curychu všechno stihla? „Spoustu věcí. Třeba vyklidit špajz, hodně rozhovorů i společenských akcí. Pořád dozníval Mnichov a konec kariéry, přicházely emoce. To jsem nečekala. Byl to pestrý a hezký podzim. Hlavně jsem ale byla konečně doma a nemusela jet nikam na soustředění. Zažila jsem první přípravy na Vánoce v jiném duchu, bez shonu. A až teď jsem si uvědomila, jak jel člověk léta se dvěma dětmi úplně na doraz," přemítala trojnásobná mistryně světa.

Foto: Ivana Roháčková

Barbora Špotáková s medailí posílá vzdušný polibek fanouškům.

Atletice ale Špotáková vale rozhodně nedala. „Pořád si připadám jako sportovkyně a je to fajn. Ale už si to dávkuju sama. Nemusím každé ráno překonávat nechuť, když všechno strašně bolí. Našla jsem si režim, chodím trénovat s partou mladých sportovkyň," vyprávěla.

Pomalu už taky začíná pracovat na přechodu k trenérské dráze. „Občas se podívám na nějakou oštěpařku, která má zájem. Chci předávat dál naši oštěpařskou školu. Protože když vidím některé lidi, tak mi přijdou stran techniky úplně mimo mísu."

Současně se ale chystá objevit na menších závodech. Co kdyby přišel závan vrcholné formy? „To by bylo," rozesmála se při představě. „Během posledního roku jsem už cítila, že to nelétá tak daleko. Najednou to přestalo. Ale třeba to přijde a bude další zajímavý příběh," dodala s úsměvem jednačtyřicetiletá legenda světové atletiky.

Reklama

Související témata: