Článek
EUGENE (od našeho zpravodaje) – Jenže v její disciplíně často rozhodují drobné detaily, které při ideálním spojení můžou obstarat velký výkon. A vicemistryně Evropy věří, že přijde právě v Eugene na největším závodě sezony. Kvalifikaci má na programu v noci ze středy na čtvrtek SELČ.
Stadión Hayward Field jste si byla prohlédnout při předzávodní obhlídce. Ohromil vás?
Je hezký, působí menším dojmem než ostatní, na které jsme jezdili. Ale povrch se mi moc nelíbí.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Proč?
Je hodně tvrdý. Nevím, jaké to bude, až si na to člověk stoupne s hřebíky. V teniskách a když na to saháte, je to jiný pocit, ale vypadá, že v konci bude klouzat, dost se drolí. Je to hodně neobvyklé, není to standardní povrch jako jinde na stadionu při mistrovství Evropy nebo světa.
K tomu nezvykle dlouhý přesun z rozcvičovacího stadionu na hlavní.
Je to jedna z nepříjemných komplikací. Jsem zvyklá se rozcvičovat blízko hlavnímu stadionu, takhle budeme muset jet patnáct minut tam a patnáct zpátky úplně mimo areál. Samozřejmě čím méně času strávíte rozcvičováním, tím lépe. Je to nešikovně udělané.
Co je pro vás nejdůležitější si osahat, když přijedete do dějiště velké akce?
Na nich je prvotní se dostat do psychické pohody. Měli jsme týdenní soustředění, skončili v pátek a v sobotu odlítali sem. Má to takový dojezd, cesta tomu moc nepomůže. Pro mě bylo důležité toho hodně naspat a odpočívat. Nikde se neloudat, i čas s ostatníma pomáhá. S dalšími atlety se moc nevidíme, popovídat si s někým jiným je fajn.
Už jste se tedy zvládla aklimatizovat?
První dny po cestě byly velmi náročné. Nemyslím, že bych byla unavená z posunu, spíš z té cesty a dvou dlouhých letů. Bolely mě hodně nohy a celkově jsem byla slabá, ale někdy ve čtvrtek už jsem se cítila lépe.
Spíte dobře?
Večery byly náročné, musela jsem si oči držet, protože jsem věděla, že nesmím usnout. Snažila jsem se jít spát třeba v deset, ale bylo to za trest. Ted už je to fajn, vzbudíte se v šest ráno a přijdete si vyspaní.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jaké je psychické nastavení v sezoně, kdy vám poslední závody tolik nevyšly? Může být výhoda, že nebudete pod tlakem očekávání jako třeba v minulých letech?
Každý sportovec od sebe něco čeká, očekávání je i z okolí. Snažím se dělat, co můžu, aby to bylo dobré, ale někdy se to nepovede. Udělali jsme hodně házecích tréninků, zkusili eliminovat chyby, které mi bránily házet daleko. Fyzický fond mám pořád skvělý, jen čekám na dobrý timing. A i když budu teď na tréninku házet daleko, je mi to k ničemu, protože potřebuju, aby se to sešlo v závodě.
Oproti mužskému oštěpu ženy letos neházejí na své poměry daleko…
Sezona je u holek kostrbatější, nic moc se nehází. Ale neznamená to, že to tak bude i v kvaldě nebo ve finále. Na stadionu bude moc aspektů, které výkon můžou ovlivnit. Hodně tvrdý povrch nesedí každému, docela foukal proťák, což také není výhoda, za čárou je prostor, který ovlivňuje vnímání techniky, ještě to klouže… Každému sedne něco jiného, u kluků možná bude podobný scénář, ale mají letos stabilnější výkonnost výkonnost. Tam bych řekla, že výkony budou kvalitnější.
