Článek
Třiadvacetileté atletce proběhlo hlavou, jak náročným obdobím si prošla. Vleklé trable s achilovkami, které ohrožovaly její kariéru, i úspěšně zvládnuté studium průmyslového designu na univerzitě ve Virginii.
Jak vysoko triumf na univerziádě stavíte? Některé vaše úspěchy mají asi vyšší sportovní hodnotu, ale byla jste na sebe hrdá, že jste zase zažívala zlaté pocity?
Asi byla. Došlo mi to, když jsem doběhla. To, že jsem zvládla běhat bez bolesti, baví mě atletika, úspěšně jsem dokázala dodělat bakaláře, absolvovala v létě stáž, cestuju, všechno si užívám… Samozřejmě to není tak velká akce jako mistrovství světa nebo olympiáda, ale je to pro mě zadostiučinění po tom, čím jsem si prošla a dokázala jsem si, že jsme dál na dobré cestě a může to být ještě lepší.
Dopředu jste avizovala, že v Bochumi chcete završit svoji sezonu a pak už se přesunout na vaši novou školu Rice University v Texasu. Vítězný čas 51,52 vám ale pomůže i ve světovém rankingu, nenahlodal vás, jestli nezabojovat i o mistrovství světa v Tokiu?
Už jsem byla rozhodnutá. Po závodě jsem se bavila s pár lidmi, trochu mě to nahlodalo, ale plány měnit nebudu. Už mám vymyšlenou dovolenou, pak mě čeká školní semestr. Méně je někdy více. Takhle sezona byla testovací, abych viděla, jestli tělo zvládne závodit bez bolesti, chtěla jsem běhat hezké časy. Nemůžu mít všechno. Doufám, že si odpočinu, naberu sílu a projeví se to v další sezoně, třeba bych zase po dlouhé době mohla útočit i na svůj osobní rekord (51,23 s z roku 2021). Už jsem se bavila se svou českou (Jana Gellnerová) i americkou trenérkou a obě byly nadšené.
Celou sezonu jste chtěla útočit na čas pod 52 sekund, povedlo se to až v univerziádním finále, ale skoro o půl sekundy. Čím to?
Trochu jsem se toho bála, na tři běhy ve třech dnech už nejsem zvyklá. Nemívala jsem těžké běžecké tréninky v tretrách víc dnů za sebou, chtěla jsem vydržet zdravá a neriskovat, aby si achilovky odpočinuly a byla jsem připravena na závody. Neměla jsem takovou rychlost, ale zase jsem vrchol sezony bolesti zažila asi po šesti letech. A pomohla mi i atmosféra, celý tým se o nás moc hezky staral. Pája Štoudková mi půjčila lymfodrenážní kalhoty, od Slováků jsem zase měla hřejivku, která mě hřála až do rána…
Jak berou univerziádu v USA, kde od roku 2021 studujete? Ti nejlepší američtí studenti mají jiné vrcholy, ale univerziádu asi budou znát.
Určitě, z Virginia Tech je tu strašně lidí. Finále čtvrtky běžela Američanka, ale stejně jsem koukala, že spousta Američanů fandila mě. Byl tam Andrew Dubs, který u nás dělal trenéra vrhů, pak odešel jako hlavní kouč do Arizony, Bob Phillips, jeden z nejlepších tyčkařských koučů, a další lidé, které jsem před startem viděla, jak mi fandí, což bylo moc hezké.
Zažila jste už univerziádu předloni v Číně, kde jste byla třetí, jaká je v Bochumi atmosféra celé akce? Je znát, že sporty jsou rozeseté po celém regionu?
Bohužel je, jsme rozptýleni po hotelech v Bochumi, nevidíme další sportovce, takže to není tak týmové jako to na olympiádě nebo univerziádě bývá, což mě mrzelo. Ale na stadionu to bylo fajn, i díky tomu, že při čtvrtce jedna z Němek byla adeptkou na medaili, docela to burácelo.
Kdy se přesouváte do zámoří na svoji novou školu Rice University a co ještě do té doby stihnete?
Teď s kamarády plánujeme výlet do Portugalska, kde budeme cestovat a snad si i zasurfuju. Já nikdy nesurfovala, na soustředěních před sezonou jsem nechtěla riskovat, tak se na to teď těším. Pak na pár dnů doma, stanovat a patnáctého srpna letím.
I když už se realizujete ve světě designu, atletice se ještě chcete věnovat. Co je pro vás největším lákadlem? Mistrovství Evropy za rok v Birminghamu, nebo snad i olympiáda v Los Angeles?
Ta je daleko, to bych musela běhat bomby, aby mi to dávalo smysl. (úsměv) Ale kdo ví, vloni jsem také nevěděla, jestli vůbec budu běhat… Mám na škole podepsáno na dva roky, kdy za ni můžu závodit. Uvidíme, jak mi sedne trenérka, jak mě to bude bavit, jestli budou držet achilovky, protože bylo psychicky náročné dělat vrcholový sport s takovým omezením. Ale mistrovství Evropy za rok by snad bylo hratelné. Pobavím se o tom s americkou trenérkou, také závodila jako zahraniční student, pak se stala profesionálkou a trenérkou, tak bude mít dobrý pohled. Hlavně, aby mě to pořád bavilo a naplňovalo.
