Hlavní obsah

Hltal Jokiče, ale do kabiny za reprezentanty nešel. Nemyslím, že jsou tu zvědaví na Jágra, vysvětlila hokejová legenda

Usedl v Rize přímo u hřiště na židli po boku své přítelkyně Dominiky a bylo vidět, jak ho basketbal pohltil. Legendární hokejista Jaromír Jágr, který se na skok objevil v dějišti evropského šampionátu, poskytl i rozhovor pro Českou basketbalovou federaci, který s jejím souhlasem publikujeme.

Foto: CZ.BASKETBALL/Václav Mudra

Na úvodní zápas basketbalistů zavítal i Jaromír Jágr

Článek

Co vás přimělo k návštěvě EuroBasketu tady v Rize?

Chtěl jsem vidět hrát Nikolu Jokiče naživo. Rád se dívám na borce, kteří hrajou jiným způsobem a právě on dokáže dát koš, rozehrát i doskočit. Prostě je to basketbalový génius.

Srbové rozdrtili Estonce 98:64 a Jokič k tomu přispěl jedenácti body a deseti doskoky. Jak na vás působil basketbal naživo?

Musím říct, že mě překvapilo, jak je fyzicky náročný, to jsem nečekal. V televizi to není tak vidět, ale když sedíte u palubovky, tak vnímáte, jak jdou hráči do sebe, především pod košem. Bylo fakt zajímavé vidět to z takové blízkosti.

Takže pro vás šlo o zajímavé zpestření hokejové přípravy na sezonu?

I když jsme ještě v úterý večer hráli přípravu na Kladně, tak mi Tomáš Drastil, majitel Rytířů, půjčil letadlo, abych mohl na otočku do Rigy přiletět. Když jsem viděl, že hrajou i naši, tak jsem rád přišel. Ale moc dlouho se tu zdržet nemůžu, s Kladnem jedeme hrát do Švýcarska.

Nechtěl jste se zajít do šatny pozdravit hráče národního týmu?

Nemyslím, že jsou zvědaví na Jágra. Mají před sebou spoustu zápasů. A já vím, jaké to je, když skončí zápas, člověk je unavený a chce se soustředit, už myslí na další utkání, takže bych neřekl, že by to bylo rozumné.

A jaký jste vy basketbalista?

Teď už jsem daleko horší, ale byly časy, kdy jsem byl dobrý střelec. V New Yorku jsme měli tréninkové středisko, kde trénovali basketbalisté Knicks i my s Rangers, a já po každém tréninku chodil střílet na koš. Mně se to líbilo, protože tam byla ta střelecká mašina, takže když hodíte míč do koše, tak to tam spadne a zase vám to přihraje. Já tak miloval střelbu a v té době jsem, myslím, byl dobrý střelec. Jako hráč ale určitě ne, tam je hodně běhání, a to není můj koníček.

A zasmečoval jste někdy?

To vůbec. Mám malý výskok a těžký zadek, takže to určitě ne. Nikdy se mi to nepovedlo. Já byl rád, že jsem se při výskoku dotknul síťky. Když jsem ale působil ve Washingtonu, tak tam zrovna začal hrát Michael Jordan, takže jsem sledoval spoustu jeho zápasů. Viděl jsem tedy toho nejlepšího. A tím, že jsme měli stejného majitele, byla tam i šance s Jordanem několikrát promluvit.

Související témata: