Článek
Nedělní Chicago Marathon si Michal Kapral opravdu vychutnal. Dokázal 42,2 kilometru zvládnout za 2:55:25, aniž by mu některý z míčků upadl na zem. A to už je opravdu výkon hodný nejednoho „fíha!". Málokdo z neprofesionálních běžců totiž dokáže udržet po tak dlouhý závod tempo pod 4:10 minut na kilometr. A ještě u toho žonglovat? Nepředstavitelné a neuvěřitelné!
Čtyřiačtyřicetiletý atlet dorazil do poloviny závodu v čase 1:25:13, což by ještě bývalo stačilo na překonání jeho vlastního stávajícího světového rekordu (2:50:12), kdyby v druhé polovině jen trošku přidal. Ke konci už však poněkud ztrácel síly, nový rekord z toho nebyl, přesto ale běžec hravě zdolal magickou hranici tří hodin. Rekordman odhaduje, že bylo třeba vyhodit míčky do vzduchu asi 50 000krát, než se dostal do cíle.
| Michala Kaprala lze považovat také za zakladatele progresivní běžecké disciplíny ‒ jogglingu [džoglingu], což je kříženec joggingu a jugglingu (žonglování). Pravidla jsou jednoduchá, leč zásadní: • Na občerstvovacích stanicích se úplně zastavuje, s obnovením pohybu musí být míčky ve vzduchu. • Pokud běžci upadne míček, musí se vrátit na místo, kde k tomu došlo, a až poté může pokračovat. Každý centimetr celého maratónu tak musí být zdolán s míčky létajícími vzduchem. |
|---|
Kapralův světový rekord v běhu na maratónské trati při současném žonglování padl v roce 2007 na Toronto Waterfront Marathonu. Zdá se, že právě tento závod přitahuje výjimečné osobnosti, stejně jako Berlín přitahuje mužské světové rekordy a Londýn ty ženské. Právě v Torontu nastavili své maratónské rekordy třeba Fauja Singh nebo Ed Whitlock.
