Článek
Představovalo čtrnácté místo v hlavním závodě v rakouském Leogangu pozici, která vás uklidnila před dlouhým volnem, které nyní máte?
Z hlediska výkonu jsem byl moc spokojený. Jelo se mi relativně dobře. Šanci na výrazně lepší umístění jsem ztratil hned na startu, když jsem se chytil řídítkem za jednoho ze závodníků a propadl se někam na pětačtyřicátou příčku. Čtyři kola jsem pak jel maximum, abych manko smazal a dotáhl se do skupiny, která bojovala o desátou příčku. Ale v závěru mi pak vynaložené síly chyběly. Stíhačka si vybrala svoji daň. Nicméně získal jsem klid. Výkon byl skutečně v pořádku. Pro psychiku šlo o dobrý signál.
Před závody v Albstadtu a v Novém Městě na Moravě jste bojoval se silnou alergickou reakcí. Podstoupil jste i lékařské testy. Jak dopadly výsledky?
Budu je mít v nejbližších dnech. Nechali jsme udělat hodně detailní rozbor. Vyžádali jsme si i možnou reakci na potraviny, zda nemám alergii na něco z jídelníčku. Třeba v short tracku v Leogangu se mi totiž dýchalo zase hodně špatně. Ale nevím, jestli nešlo o důsledek tréninkového výpadku v předešlých týdnech, protože to jsem nemohl pořádně jezdit intervaly. Vlastně jsem čtrnáct dnů jezdil jen vytrvalostí trénink, ale intervaly, které potřebuji na cross country, jsem musel vynechávat. Jel jsem vlastně jenom jeden takový trénink v tom kritickém období.
Ondřej Cink při světovém poháru horských kol cross country v Snowshoe.
Máte už jasně daný nejbližší program?
Odjíždím na soustředění do Livigna, kde budu patnáct dnů. Zaměřím se na přípravu směrem k závodu světového poháru v Andoře, která je týden před domácím mistrovstvím republiky ve Stupně. Takže bych měl mít na obě akce skvěle vyladěnou formu. Snad už se mi vyhnou zdravotní problémy.
Závod světového poháru v Lenzerheide vynecháte?
Ne. Ale mojí prioritou je Andorra. Lenzerheide mi dlouhodobě nesedí. V Andoře se mi historicky dařilo. Je to moje trať. Chci se pokusit zaútočit na vítězství.
Následně se mistrovství republiky horských kol cross country uskuteční od 22. do 24. července ve Stupně, kde jste začínal. Těší vás, že o titul pojedete na domácím okruhu?
Rád se do Stupna vracím. Kolikrát mi tamní závod vůbec nezapadal do programu, ale stejně jsem vždy přijel. Teď jet musím, protože jde o mistrovství republiky. Už dlouho jsem si moc přál, aby se závod dostal k UCI bodům, což vyšlo v minulé sezoně. Jsem z Újezdu u Svatého Kříže, kde jsem žil osmnáct let s rodiči. Je to pár kilometrů od Stupna, kde jsem trénoval velkou část kariéry. Jsem pyšný, co se podařilo ve Stupně vybudovat.
Vybavuje se vám doba, když jste před osmnácti lety s cyklistikou začínal?
Jasně. Nejde zapomenout. Mám jako před očima, jak jsme jezdili na závody po Plzeňsku. Hodně jsme toho najezdili po lesích v okolí. Vybavuje se mi pěšinka, po které místní chodili, aby si zkrátili cestu mezi vesnicemi. A my tam létali na kolech. Součástí okruhu je dodnes, jen už si tam nikdo nezkracuje cestu.
Snažil jste se přesvědčit organizátory, aby se ucházeli o mistrovství republiky?
Hned minulý rok po závodě, kdy se jelo poprvé v historii o body do žebříčku UCI a akci provázela fantastická atmosféra, jsme řešili, zda nezkusit alespoň Český pohár. Tlačil jsem je do toho. Uznávám, že je pro všechny organizace mnohem náročnější. Ale jak jsem řekl, pořádat mistrovství republiky je vyznamenání.
Okruh za dobu existence prošel velkými změnami. Vznikaly i na základě vašich podnětů?
V průběhu let ano. Ale teď už to bylo spíše otázka na lidi ze svazu. A také byl ve Stupně kluk, co staví okruh ve Vysočina Aréně pro světový pohár. Přeci jen Stupno je hodně postavené na singletrailech, které jsou hodně zábavné, ale je potřeba i prostor pro předjíždění a zejména zaváděcí okruh se musel vyladit.
A líbí se vám trať po všech změnách, jimiž prošla?
Podobá se olympijskému cross country. Když se podíváme na poslední olympijské závody, je okruh tvořen vždy řadou umělých překážek, jsou tam lávky, skoky... Trať ve Stupně splňuje všechny nejnáročnější požadavky. Lze tam skvěle trénovat. Je pro mě velmi zvláštní, že budu obhajovat mistrovský trikot na trati, kde jsem vyrůstal a jsem tam vlastně doma.
