Článek
„Věděl jsem, že by z daného místa mohla být dobrá fotka, tudíž jsem oželel klasické focení startu a věcí souvisejících s momenty před prvními metry závodu. Šel jsem si stoupnout pryč od všech lidí. Měl jsem i kus štěstí, protože jsem čekal, až mi cyklisté zaplní celou fotku. A zároveň v okamžiku, kdy ji zaplnili, zmizel celý obraz v prachu. Byla to otázka dvou tří vteřin, protože v místě bylo obrovské sucho, a navíc se jelo ve vysoké nadmořské výšce," popisuje Michal Červený vznik nejlepšího sportovního snímku českých fotografů za loňský rok.
Fotografie ze závodu na okruhu téměř dva tisíce metrů nad mořem, jemuž dlouho dominoval Ondřej Cink, měla kladné ohlasy. Ovšem když Michal Červený snímek odevzdal do soutěže Sportovní fotografie roku 2019 pořádané Klubem sportovních novinářů, nedělal si naděje na absolutní prvenství. „Měl jsem na fotografii pozitivní reference. Na druhou stranu musím přiznat, že nejde o nejlepší fotku, kterou jsem v loňském roce udělal. Určitě bych v archivu snímků sezony 2019 našel obrázky, které se mi líbily mnohem více. Ale to má asi každý fotograf, že hledá na vlastních snímcích jenom chyby," usmívá se Červený.
Michal Červený a Mathieu van der Poel, trojnásobný mistr světa v cyklokrosu.
Jak výjimečné fotky pořizuje, potvrzuje skutečnost, že velké firmy si jej najímají kupříkladu na třídenní focení na Bermudách. Navíc je dvorním fotografem olympijského šampiona v cross country Jaroslava Kulhavého z Londýna 2012, současně jeho největšího rivala Švýcara Nina Schurtera pyšnícího se zlatem z bojů pod pěti kruhy v Riu 2016 a nově si jej též najal Mathieu van der Poel. „Mathieu mi poslal email, že by chtěl, abych pro něj začal fotit, ať si vše rozmyslím, že se mi za pár dnů ozvou jeho manažeři. A vážně zavolali," vysvětluje s úsměvem Michal Červený, jak došlo ke spojení s pětadvacetiletým nizozemským cyklistou, který už byl třikrát mistrem světa v cyklokrosu, v loňském roce ovládl slavnou klasiku Amstel Gold Race a je žhavým favoritem na olympijské zlato z Tokia.
„Vysvětlil mi, že se mu líbily moje fotky. Je to mladý kluk. Ti mají rádi sociální sítě, kde mě sledoval. Je fajn a zábavný, žádná nafoukaná primadona. Z hlediska sportovního je skvělý ve všech disciplínách, ale já ho fotím jen na horských kolech," říká český fotograf.
Dost možná ale právě kvůli umění nizozemského mladíka, jehož dědečkem byl legendární Raymond Poulidor, Michal Červený hlavní zaměření změní. „Pro letošek je hlavním bodem mého programu olympiáda. Brzy však skončí Jára Kulhavý, jehož fotím dvanáct let. Kluci, které jsem měl za vzory, postupně odcházejí. K mladším už nemám takový vztah, je to jiná generace. A tak možná budu hledat nové výzvy. Přemýšlím nad přestupem na silnici, ikdyž ta se mi zdá oproti bikům trochu nudná. Nebo někam úplně jinam, lákal by mě třeba motorsport," připouští autor nejlepší české sportovní fotografie loňského roku, že možná přesedlá na královskou disciplínu světa cyklistiky.
