Hlavní obsah

Tělo si žádá, abych otočil list, říká Kreuziger. V pelotonu zůstane jako sportovní ředitel bahrajnské stáje

16. 10. 2021 6:19

Udělal tečku za kariérou. Roman Kreuziger ve 35 letech opouští peloton jako závodník, ale zůstane v něm jako nový sportovní ředitel stáje Bahrain Victorious. „Rozhodně nejsem v depresi z toho, že končím. Dál budu u cyklistiky na nejvyšší úrovni v seriálu WorldTour, byť v jiné roli,“ řekl držitel nejlepších konečných umístěních českého cyklisty na Tour de France, Giro d´Italia i v silničním závodě na MS.

Foto: Facebook Romana Kreuzigera

Roman Kreuziger během Tour de France.Foto: Facebook Romana Kreuzigera

Článek

Vaším posledním etapovým závodem bylo Kolem Sicílie. Když jste ho před dvěma týdny dokončil na 60. místě, tak už jste měl jasno o tom, že končíte?

Prakticky ano. Šlo o pečlivě uvážený postoj, už v září jsem s ním přijel na Okolo Slovenska. Do poslední chvíle jsem cyklistické kariéře dával maximum, ale už se mi nedostávalo výsledků, na které jsem zvyklý, i proto jsem se rozhodl skončit. Chci dělat věci na plný plyn, nejen ze setrvačnosti. Měl jsem navíc letos natržený sval i problém s achillovkou, což byly známky toho, že tělo už si asi žádá odpočinek a je třeba otočit list.

Ovlivnila vaše rozhodnutí i neúčast na olympiádě?

Šlo o takový první impulz. Nedostal jsem důvěru pro Tokio, na něž jsem se připravoval. Další olympiáda v Paříži je daleko a světové šampionáty v příštích letech nebudou úplně pro mě. K tomu jsem cítil, že tělo už není připravené na to, aby zvládalo tréninkové dávky každý den. To byl další signál, že je čas něco změnit a přejít do trošku jiné role.

Věděl jste hned, jaká bude?

Spousta lidí se konce bojí v tom, že nemají plány do budoucna a neví, co budou dělat, ale já měl jasno. Už 8. listopadu mě čekají zkoušky na sportovního ředitele u UCI, takže teď se každý den učím. Musím přečíst asi sedm set stránek v angličtině, abych mohl řídit týmové auto v koloně, kde se někdy závodníkům vyhýbáte fakt hodně natěsno.

Jak se zrodila konkrétní nabídka z bahrajnské stáje?

Byla to trochu shoda náhod. Znám tam ale hodně lidí, z managementu i nižšího personálu. Hledali nového sportovního ředitele. Měli jsme pak pár schůzek a oni došli k závěru, že jim do této role zapadám a já si to sám vyhodnotil jako skvělou nabídku. Uvidíme, jak to bude vypadat. Podepsal jsem zatím na rok, abych zjistil, zda mě to bude naplňovat.

Místo na kole teď absolvujete cyklistické závody za volantem auta. Nastane velká změna?

Strávím spoustu času v autě, ale to mi nevadí. Určitě budu mít víc prostoru se věnovat rodině, dcerkám Aničce s Viktorkou, ale úplně zůstat doma nemůžu, to by se mnou bylo k nevydržení. Takže jsem rád, že mám před sebou novou výzvu. Žádný učený nespadl z nebe, ale jsem naprosto otevřený novým vjemům.

Jaký chcete být ředitel?

Vždycky jsem byl náročný sám na sebe i okolí. Budu se snažit být přísný a na všechno připravený, obecně je činnost ředitele dost hektická záležitost. Za chodu musím upravit své cyklistické buňky a přejít z fyzické zátěže na tu psychickou. Se souhlasem týmu si ale podržím i projekt své cyklistické akademie a na obrátkách nabírá i naše osvětový kampaň ohledně vztahu cyklistů a řidičů na silnici pod názvem Ukaž respekt.

Stýskat se vám po aktivní cyklistice nebude?

Spousta kamarádů, které jsem měl kolem sebe v profi pelotonu od roku 2006, tak končí. Když jsem to na Sicílii potajmu říkal Nibalimu, postesknul si, že už tam zůstane sám. Cyklistika se ale hodně změnila, je výbušnější a spíš pro mladší, takže na kole budu jezdit už jen rekreačně. Začnu ale s běháním.

Plánujete se takhle udržovat v kondici?

To taky, ale sportovní ředitelé s maséry a mechaniky chodí pravidelně po ránu běhat, takže kecky už mám objednané, i když od školy jsem běhu moc nedal. Když budu mít čas a bude hezké počasí, určitě se rád svezu i na kole.

Co vám zůstane v paměti z kariéry cyklisty nejvíc?

Zejména rok 2013 byl pro mě výjimečný. Nejen nejlepším konečným umístěním z mých deseti účastí na Tour de France, ale také vítězství na Amstel Gold Race, kam jsem se vždycky moc rád vracel. Top výsledek se povedl už v roce 2008, kdy jsem vyhrál Kolem Švýcarska. Chybí mi snad jen pódium z nějaké Grand Tour, ale jinak myslím, že si nemůžu stěžovat.

Reklama

Sdílejte článek