Článek
Zkušený stoper už slavil jedinou branku zápasu jako svou. Nakonec ale statistici gól připsali po jemné teči Martinu Suchomelovi.
„Tímto se omlouvám Martinovi. Měl jsem za to, že jsem to do brány hodil já. Byl jsem v totální euforii,“ smál se hradecký obránce.
Ani to mu však nezabránilo v originální oslavě. Po gólu se otočil směrem k tribunám a symbolicky si „vypil kávu“.
„Vymyslel to syn mého nejlepšího kamaráda Pepy Marka, s kterým jsem hrál na Žižkově. Už jednou jsem mu splnil oslavu a psal mi, jestli případně můžu teď vypít kávu,“ vysvětloval Petrášek s úsměvem. Po utkání mu navíc od malého fanouška dorazilo video.
„Prý jsem mu splnil sen.“

Tomáš Petrášek z Hradce Králové slaví výhru nad Libercem.
Pravdou ale je, že i samotný Petrášek má nyní k jednomu velkému snu velmi blízko. Po závěrečném hvizdu už stadionem znělo skandování „Hradec, Evropa“ a pohárová účast přestává být ve východočeském klubu pouhou fantazií.
„Jsem obrovsky pyšný, že přepisujeme historii klubu. Když jsem se vracel domů, tak to bylo mým obrovským snem. Kabina je hladová po úspěchu a ta mentalita, kterou budujeme, je nesmírně hezká,“ rozpovídal se Petrášek.
Na rozdíl od spoluhráče Adama Vlkanovy ale své touhy nikdy veřejně nevyhlašoval.
„Mám zkušenost, že je lepší o věcech nemluvit a spíš pro to něco dělat. Tím ale nenarážím na Vlčáka. On je svůj. Rád mluví a takoví někteří lidé jsou. On je takový Connor McGregor českého fotbalu,“ smál se hradecký lídr, než přešel do vážnější roviny.
„Vždy jsem tady chtěl přepisovat milníky. Vloni nejlepší defenziva a největší bodový zisk v klubové historii. Letos jsme to zase posunuli. Lidi si nás budou pamatovat a jednou, až se bude mluvit o tomhle týmu, budou padat naše příjmení.“

Zleva střelec hradeckého gólu Tomáš Petrášek, Daniel Horák z Hradce Králové a Vladimír Darida
O to cennější jeho výkon byl, že téměř celé jaro bojoval s vleklými problémy s kolenem. Na trávník se vrátil teprve o víkendu proti Jablonci a následně nastoupil také proti Liberci.
„Už byl dost na špičkách. Čekal, až se zpátky vrátí na hřiště,“ popisoval kouč David Horejš.
Sám Petrášek přiznal, že právě zkušenosti mu během náročného období výrazně pomohly.
„Už jsem si zraněními prošel několikrát. Dostat se na stopera, když se zraníte, je těžké i vzhledem k formě ostatních kluků a musíte pak tedy ukázat vaši připravenost. Nikdy jsem ale nepřijal roli oběti. Šlapal jsem po klucích a snažil se jim vyrovnat,“ vysvětloval hradecký obránce.
Po zápase navíc ocenil i konkurenci, která ho podle vlastních slov posunula na vyšší level.
„V kabině jsem již poděkoval Filipu Čihákovi, že tady nastavil takový standard a já se mu snažil přiblížit. Bez toho bych se na hřiště nedostal. Teď jsem odehrál jeden z nejlepších zápasů v hradeckém dresu,“ doplnil Petrášek.
A pokud bude Hradec pokračovat v podobném duchu, může se z party kolem charismatického stopera stát tým, na který se pod Bílou věží bude vzpomínat ještě dlouhé roky.












