Hlavní obsah

Šílený rituál! Berana podřízli přímo na hřišti, po tréninku ho hráči snědli, vzpomíná Čech

22. 7. 2022 10:15

Ikona Hradce Králové, která září u konkurenta z Pardubic. Sedmatřicetiletý Pavel Černý sní o tom, že by profesionální kariéru rád zakončil na novém stadionu východočeského klubu a tajně přemýšlí o metě dvou set ligových zápasů. „Ale nemám problém zvednout ruku a říct si o střídání. Nechci být na hřišti za šaška," přiznává ofenzivní klenot Pardubic, který byl hostem dalšího dílu Fortuna baru. Tam se rozpovídal o domácích i zahraničních štacích. Setkal se tam s chudobou a drsnými tradicemi i rituály.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Fotbalista Pavel Černý v dresu Pardubic.Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Článek

Pavel Černý starší válel za Hradec Králové a později chlapík s přezdívkou „rum" pálil i za pražskou Spartu. Jeho syn pěkných pár let odehrál v dresu Votroků, ale když mu Hradec nenabídl smlouvu, s klidným srdcem šel k velkému rivalovi. „Druhá varianta byla jít do fabriky, tak jsem si vybral fotbal a šel do Pardubic. Nelituju toho, dělám to, co mám rád. I táta to vzal v pohodě," dušuje se fotbalista, který si odkroutí v pardubickém dresu šestý rok.

„Nejdříve bylo v plánu dostat se do první ligy a teď ji budeme hrát už třetím rokem. Moc rád bych si v Pardubicích zahrál na novém stadionu. V Hradci jsem se toho nedočkal. Ale i tam už se staví, takže až bude hotovo, na derby s Pardubicemi určitě bude vyprodáno," těší se, a vzpomíná, jak před lety v Hradci posadili do bagru jeho tátu. Slavnostně zahájili stavbu stadionu... „A pak se tři roky nic nedělo. Ale Hradec si nový stadion zaslouží, teď už stavba jede a vypadá to krásně," dodává.

Kdyby se před lety neozvaly Pardubice, možná by už Černý mladší válel ve třetí lize, kde koketoval s Ústím nad Orlicí. „Tehdy jsem jim ale říkal, že k tomu potřebuju zaměstnání. Přijít na úřad práce a říct tam, že jsem dvacet let hrál fotbal, tak mi něco najděte, to by nebylo zrovna jednoduché," vzpomíná na dobu před pardubickým angažmá. Dobře ale ví, že chvíle, kdy opustí nejvyšší soutěž, přijde.

„Kdyby nedopadly Pardubice, už bych fotbalově přepnul. Ten zábavnější stav by skončil. Přišla by práce a já bych se toho nebál," vykládá v roli hosta Fortuna baru. O budoucnost se bát nemusí, místo mu prý jednou nabídne pardubický klub. „Vystudoval jsem obchodku, management sportovních klubů, to se hodí," usměje se.

V Hradci Králové žil šestadvacet let, teď ale s rodinou bydlí v obci Rudlotice kousek od Lanškrouna. Užívá si vesnického života a klidu. „Když jsem se přistěhoval, byl jsem rád, že jsem se rukama najedl, nepřibil bych ani hřebík na obraz. Teď posekám trávu, naučil jsem se s pilou," pochlubí se, jaké dělá pokroky v roli kutila a zahrádkářských prací.

Za sebou má ale i štaci v dalekém Kazachstánu. To prý byla velká škola života. „Poznal jsem hodně odlišnou kulturu, člověk se tam vrátí do starého komunismu. Chybí tam střední třída, lidé jsou chudí nebo bohatí, občas to nebývaly hezké pohledy. Ale nelituji toho, že jsem tam byl," konstatuje a přidává pár vskutku bizarních příhod.

V šoku byl třeba, když na trhu pod stolem viděl ležící koňskou hlavu a vedle se prodávaly koňské klobásy. „Nebo se třeba před sezonou obětoval beran. Ráno před tréninkem ho podřízli přímo na hřišti a po tréninku ho šli hráči sníst. Ale nepomohlo to, spadli jsme," vykládá Černý a zdůrazňuje, že koně ani berana neochutnal.

Přidává i další pikantérie ohledně zápasů. „Nejsem si jistý, zda se platilo vstupné. Myslím, že mohl přijít každý. Klub ale neplatil ani pořadatele, všechno tam hlídá armáda. Nikdo si nic nedovolí, v jejich vězení bych skončit nechtěl," konstatuje Černý, který během kariéry pár zápasů i odchytal. „Do obrany, kde hrál můj děda, mě to netáhlo, ale v mladších žácích jsem na pár zápasů šel i do brány. Pak jsem se ale vrátil dopředu," směje se.

Za Hradec Králové odehrál 167 zápasů, vstřelil 27 branek a připsal si čtyři asistence, to v Pardubicích za 150 utkání stihl dát 23 gólů a přihrál na dalších sedmnáct gólů. „Sobec jsem nebyl, to musí být špatné statistiky," usmívá se s překvapením ve tváři chlapík, který nikdy nekončil sezonu s nulou na kontě vstřelených branek.

„V Pardubicích jsem chytil druhou mízu. Nechci být ale na hřišti nejhorší, až nebudu stíhat, sbalím se a půjdu do kanceláře," přesvědčuje. „Ze dne na den se ale hýbat nepřestanu, rád hraju badminton, tenis, nohejbal. Určitě si hraní ještě někde protáhnu," dodává Černý, který se teď ale chystá na další sezonu. Pardubický cíl je jasný. Hlavně neskončit poslední. „Nejlepší by bylo vyhnout se skupině play out. Víme, že to bude náročné, ale pokusíme se o to," slibuje.

Reklama