Hlavní obsah

Sparta se Slavií spolupracují. Liga uklízí

9:22
9:22

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

I fotbal se vyvíjí. A sahá čím dál tím víc za hranice výsledků na hřišti. V zahraničí i u nás létají éterem pojmy jako CSR a ESG, které ještě nedávno světu kopané zase tolik neříkaly. Kluby se snaží páchat dobro, na čemž lpí i UEFA. V rozhovoru pro Sport.cz se o dané problematice rozpovídala Irena Smetanová, předsedkyně ESG komise Ligové fotbalové asociace.

Foto: Vlastimil Vacek, Sport.cz

David Zima ze Slavie a John Mercado ze Sparty. Ilustrační snímek.

Článek

Ta působí i na klubové úrovni ve Spartě pod titulem CSR manažer. A zatímco na hřišti její zaměstnavatel s ostatními kluby včetně rivalů ze Slavie bojuje na krev, na poli dobročinných projektů mezi kluby funguje aktivní spolupráce a podpora. „Navzájem se inspirujeme a nebojíme se sdílet know how, což je pro další rozvoj nejenom této problematiky nesmírně důležité. Rivalita jde v tomto ohledu stranou,“ těší Smetanovou.

Je to znát i na nejbližším ligovém kole, které je věnováno právě udržitelnosti a projektu Sport bez odpadu?

Určitě. Jeho podoba je výsledkem pravidelných jednání ESG komise, v které má svého člena hned několik klubů. Spolu se zástupci LFA i generálním partnerem ligy společností Chance jsme hledali způsob, jak téma udržitelnosti přirozenou a nenásilnou cestou dostat a prezentovat na stadionech, a právě podpora projektu Sport bez odpadu v rámci 18. kola nám přišla jako ideální řešení.

Proč jste se zaměřili právě na odpad a téma recyklace?

Fotbal má pro společnost obrovské spektrum pozitivních dopadů, ale najdeme i pár negativních. Jedním z nich je odpad, jehož nejenom během utkání je vyprodukováno značné množství. Navíc často končí tak, že se jednoduše a bezmyšlenkovitě vyhodí. Právě aktivitou v nejbližším kole ale chceme ukázat, že to jde i jinak. Že drtivou většinu odpadu je možné vytřídit a přistoupit k této problematice udržitelně. Je důležité zmínit, že rozhodně nikoho nechceme nutit. Jde nám primárně o edukaci a chuť něco udělat sám od sebe. Navíc vnímám, že my jako Češi jsme v recyklování odpadu poměrně aktivní národ, takže jsem přesvědčena, že půjde o přirozené navázání na to, co většina z nás už dělá doma.

Foto: Ligová fotbalová asociace

Irena Smetanová

Takže věříte, že vám na stadionech fanoušci v této snaze pomohou?

Ano. Chceme zapojit také hráče, realizační týmy. Vlastně všechny na stadionech. Proto budou v sektorech připraveny recyklační koše i různé aktivity a soutěže. Věřím, že nás v této snaze fanoušci podpoří a věnují těch pár vteřin navíc k vytřídění, protože i takto na první pohled malé činy jednotlivců mohou mít ve finále velký vliv. Obecně vnímáme, že mladá generace už toto téma bere jako naprostou samozřejmost a já nepochybuji, že si to může vzít k srdci úplně každý.

Jedna věc je mladá generace. Ale kdybyste měla vysvětlit všem. Polopaticky. Jak má fotbalový fanoušek vůbec chápat pojem CSR?

CSR jsou veškeré bohulibé aktivity, které dělají fotbalové kluby nad rámec své hlavní činnosti pro dobro společnosti. Nejjednodušším příkladem, s kterým jsme se setkali asi všichni, a to nejenom ve fotbale, jsou různé charitativní projekty a jejich podpora. Třeba vybírání financí na nějaké již fungující nadace či pomoc s nějakým konkrétním problémem.

A ESG?

ESG je dlouhodobý přístup k udržitelnosti se zaměřením na životní prostředí, sociální zodpovědnost a správu s cílem s touto problematikou pracovat systematicky a dlouhodobě, s jasnou strategií a vizí. Často jsou to aktivity, jejichž výsledky se promítnou nebo budou mít vliv až za nějaký čas. Příkladem je třeba program finanční gramotnosti hráčů v akademiích. To je něco, co si nevyhodnotíme ze dne na den, ale jde o dlouhodobý projekt, který by se měl projevit v tom, že se následující generace hráčů dokáže lépe orientovat ve světě peněz a jak s nimi zdravě nakládat.

To je projekt, který máte třeba i ve Spartě?

Je to tak. Máme to formou kurzu, kdy kromě klasických přednášek s odborníky máme i pravidelné workshopy. Hráči dostanou fiktivní peníze, které následně investují a učí se, jak s nimi zodpovědně pracovat, aby jednou neskončili v problémech.

Co má tedy za cíl ESG komise LFA, které předsedáte?

Je toho spousta. Jednou ze základních věcí je další rozvoj CSR a ESG aktivit, které LFA již realizuje. Dalším klíčovým bodem je pak servis pro členské kluby, aby se v této oblasti dokázaly orientovat a posouvat. Jelikož právě ESG tématika se stává významnou a čím dál důležitější součástí fotbalu. A na kluby začíná být vyvíjen v mezinárodním měřítku tlak.

Jaký tlak máte na mysli? Shora, od UEFA?

UEFA princip udržitelnosti hodně prosazuje, což se propisuje do soutěží, které organizuje. Ano, někdo může namítnout, že právě v rámci evropských pohárů se extrémně cestuje, přibývají zápasy a cestování, což zvyšuje uhlíkovou stopu. Reakce UEFA je ale v tomto ohledu vzorová, když se snaží hledat cesty, jak to kompenzovat a vrátit našemu okolí. Důkazem budiž například poslední Euro žen v Curychu.

Jak se principy UEFA projeví u českých klubů?

Promítnou se do každé fotbalové asociace, která pod UEFA spadá. Dám příklad. U nás FAČR stanovuje licenční řízení pro profesionální kluby, z nichž kluby vychází s licencí Gold, Silver a Bronz. Gold má ty nepřísnější požadavky a musí ho mít všechny kluby, které hrají evropské soutěže. A právě Gold s sebou nese také neustále rostoucí povinnosti v oblasti ESG, které musí kluby plnit, jelikož UEFA je vnímá jako naprosto nezbytné.

Může to tedy dopadnout tak, že když klub nebude dost udržitelný, tak si nezahraje poháry?

To je spíše ultimátní dotaz, který by měl směřovat na člověka z FAČR, jenž má na starosti licenční proces. Je nutné vzít v potaz, že licenčních kritérií je mnoho a pokrývají různé oblasti – nejde tedy pouze o udržitelnost. Obecně platí, že pokud klub nesplní licenční požadavky, licence mu udělena nebude. UEFA zároveň chápe, že některá kritéria se naplňují snáz, jiná hůře, zejména například v infrastrukturních oblastech, kde řada stadionů má zastaralou infrastrukturu a postavit nový či zásadně renovovat stávající je složitá záležitost. V takových případech UEFA posuzuje, jak k tomu klub přistupuje, a společným cílem je hledat řešení a postupné zlepšení. Výjimku lze získat, pokud jde o drobné odchylky od požadavků, nikoli o zásadní nesplnění.

Takže to nebude tak, že když klub nemá CSR manažera, tak si bude kopat maximálně domácí ligu?

V podstatě ano – jmenování CSR manažera, resp. SES manažera (Social and Environmental Sustainability Manager) podle názvosloví UEFA, stejně jako existence strategie udržitelnosti, patří mezi povinná kritéria skupiny A pro získání nejvyšší, tzv. Gold licence. Bez jejich splnění není možné se ucházet o účast v evropských soutěžích. Další požadavky spadají do skupiny B – jejich nesplnění zatím není důvodem k neudělení licence, ale UEFA s dostatečným předstihem informuje, která z nich se v budoucnu přesunou mezi povinná, aby kluby měly prostor se na změny připravit.

Je znát i ve vedení klubů, že si na tuto problematiku už zvykli?

Spíš bych to popsala tak, že tyto principy do klubů pozvolna prosakují. U nás jsem se ještě nesetkala s tím, že by nějaký klub na to vyloženě kašlal a nezajímalo ho to. I když samozřejmě, ne každý je tak aktivní. Souvisí to právě i s různým generačním přístupem. Proto však věříme, že věci jako třídění odpadu jsou přijatelné pro všechny. Koše na třídění nestojí skoro nic, aktivita kolem toho taky není potřeba dělat velká, jelikož to drtivá většina z nás sama praktikuje. Jiný případ je například výměna osvětlení za ekologičtější, což už nějaký ten peníz stojí.

Inspirují se české kluby i u evropských gigantů?

Určitě. Ale podobně jako u hry samotné, i zde je potřeba vnímat, že největší kluby pracují i zde s úplně jinými rozpočty. Bavila jsem se se zástupcem Manchesteru City, který má na starosti přístup klubu k handicapovaným fanouškům. A oni mají jen pro komunikaci s nimi zaměstnaných kolem deseti lidí. Velké kluby jsou úplně jinde, nejde je kopírovat jedna ku jedné. Ale umíme si myšlenku půjčit a přetvořit na konkrétní podmínky daného klubu, což se nám daří velice dobře. Nebojím se říct, že v některých aktivitách se pak dokážeme těm největším vyrovnat či se jim alespoň přiblížit.

V některých menších klubech u nás má přitom pár lidí na starosti celou komunikaci směrem ven…

O to větší pro ně mám respekt. Dělají super věci a to v úplně minimálním počtu.

Jak reagujete na názor, že kluby dělají CSR a ESG aktivity jen na efekt? Aby se mohly chlubit?

Za mě je nejlepší odpovědí ukázat čísla. Reálné výsledky. Jak klub pomohl konkrétnímu člověku a podobně. A uvědomit si, že udržitelnost není o dokonalosti. Že si odškrtnete nějaké políčko. Má to vývoj, začíná se postupnými krůčky. Teď začínáme s něčím, co je pro lidi už i přirozené. Někteří by rádi třídili, jen pro to na stadionech nemají možnosti. Věřím, že tento krok uvítají.

Související témata: