Tvrdík o zrušené generálce se Slovanem: Nebylo co řešit. Popsal změny pod Tykačem

Lagos (Od našeho zpravodaje) –⁠⁠⁠⁠⁠ V obsáhlém rozhovoru pro Sport.cz a iDNES.cz byla řeč o zrušené generálce se Slovanem Bratislava či o změnách v éře nového majitele Pavla Tykače, jenž by měl vršovický klub definitivně převzít v polovině února.

Nejdřív jsme tomu nechtěli věřit. Mysleli jsme si, že to může být jen nedorozumění. Zvlášť, když asistent trenéra Slovanu na sociální síti smazal oznámení, že budou hrát tři přípravné zápasy včetně toho s Dynamem Moskva. Měli jsme pocit, že je to vyřešené, a nechtěli jsme dělat unáhlené rozhodnutí.

Když jsme zaznamenali, že Dynamo Moskva vysílá přenos ze zápasu na svém webu, neváhali jsme ani chvilku. Nebylo co řešit. Za Ukrajinou nestojím jen já a vedení klubu, ale i hráči a trenéři. S celou řadou aktivit přišli taky fanoušci, mám s tím spojenou spoustu emocí. Když jste viděli naše hráče Tarase Kačarabu a Maksyma Talovjerova, které celá Tribuna Sever pozvala jako lídry kotle a celý stadion je vyvolával… Starali jsme se o jejich rodiny, poslouchali jsme hrůzné příběhy z války a viděli jsme uprchlíky na našem hotelu. Jsem přesvědčený, že kdybychom za těchto okolností šli do generálky se Slovanem Bratislava, naši fanoušci by to nepřijali.

Četl jsem vyjádření Ivana Kmotríka (generálního manažera Slovanu) a souhrnný pohled Slovanu ke konfliktu na Ukrajině. A taky jsem zaregistroval, že to byl jeden ze dvou týmů ve slovenské lize, který se odmítl připojit k podpoře slovenského profifotbalu Ukrajině. V tu chvíli jsme si uvědomili, že naše filozofie pohledu na válku jsou neslučitelné. Vlastně mě mrzí, že o tom takhle moc hovoříme.

Za poslední dobu jsem absolvoval víc rozhovorů o tomhle než o fotbale. Ze Slovenska mi volali snad z každého média a ptali se mě, proč je v Česku pohled na válku jiný než na Slovensku. Ovšem já se do těchto spekulací nechci pouštět. Náš klub se dva roky profiluje směrem k podpoře Ukrajiny, děláme to od prvních hodin.

Diskutovali jsme s jinými kluby z Polska, Rakouska a Švýcarska, asi bychom neměli problém najít soupeře pro generálku. Ale když jsme si na sociálních sítích přečetli reakci Zlatých Moravců, přišlo nám to sympatické. Sám mám ke Slovensku silný vztah, v armádě jsem sloužil s řadou slovenských kolegů.

Připadalo nám symbolické hrát generálku s jiným slovenským klubem. Zavolali jsme si a vyjasnili si, že to myslí vážně a není to jen otázka marketingu. Vyplynulo z toho, že ten klub má stejné hodnoty jako my a majitel se na to ve vztahu k Ukrajině dívá podobně. Domluvili jsme se během hodiny, a už teď víme, že to nebude úplně typická generálka. Budeme chtít vybrat co nejvíc peněz a poprvé zvažuju, že je osobně dopravíme na Ukrajinu. Chceme dělat dobré věci a je příjemné, že si to můžeme dovolit.

Pojďme nejdřív říct, kde je Slavia dneska, snad se na tom shodneme. Je to mimořádně úspěšný klub, jsme na 32. místě pohárového žebříčku UEFA. Navíc naše ženy získaly double a hrají Ligu mistryň. Kromě sportovních úspěchů máme kladné cash flow, nejvíc permanentkářů a fanoušků v Česku. Myslím, že splňujeme všechny atributy silného, sebevědomého a úspěšného klubu. Nový akcionář nepřebírá klub v tragické situaci.

Přijde revoluce v infrastruktuře a evoluce ve sportovní a provozní činnosti. To nejzásadnější, co nám chybí, je mládežnická akademie. Není to o tom, jestli bude, ale kdy bude a jaká bude. Pomáhá nám, že v prosinci Praha převedla na městskou část Šeberov 150 tisíc metrů čtverečních pozemků, na kterých chceme stavět. Nedaleko roste základní a střední škola, bude tam plavecký bazén a krytá hala. Během dvou měsíců předložíme novému akcionáři kromě dlouhodobě připravované varianty další dvě a pevně věřím, že budeme mít jednu z nejlepších akademií ve střední a východní Evropě. Přestřižení pásky bych si přál v polovině roku 2026.

Dobudovat infrastrukturu v Edenu, kde máme nejlepší a nejmodernější stadion v Česku s kapacitou 20 tisíc diváků. Jenže chybí třeba parkoviště a na přání akcionáře diskutujeme o rozšíření stadionu na 32 tisíc míst.

Pavel Tykač je popsal srozumitelně, líbí se mi to. Chápe, že se nedají vyhrát všechny zápasy, ale má očekávání, že Slavia v desetiletém cyklu získá nejméně pět titulů. Přeloženo: titul se od nás čeká průměrně každé dva roky, na sportovní výsledky se bude logicky klást důraz.

Byli jsme pod větším tlakem vyrovnaného hospodaření a nutnosti udělat klub finančně soběstačným. Teprve pak jsme se snažili o co nejlepší sportovní výkon. Můžu to ilustrovat třeba na příkladu nynějšího přestupového okna, v kterém evidujeme tři velké nabídky na hráče základní sestavy.

Za předchozího akcionáře bychom jednu nebo možná dvě nabídky přijali. Teď je rozdíl v tom, že jsme se domluvili s Pavlem Tykačem, byť mu ještě klub oficiálně nepatří, že si můžeme dovolit ty nabídky odmítnout. Trenéři mají tím pádem k dispozici silnější kádr a nemusí se opakovat příběh Davida Juráska, který přišel a za rok byl pryč. Logicky pak bude následovat vyšší sehranost, lepší výkonnost a vyšší pravděpodobnost sportovního úspěchu.

S dovolením si to nechám pro sebe. Chceme se soustředit na jarní sezonu a ve chvíli, kdy vám řeknu, že je na někoho nabídka z Premier League, rozjedou se spekulace a hráči to zamotá hlavu. Když se někdo ozve, hrdě a s radostí mu říkáme: „Máme nového majitele, který si nepřeje prodávat. Nezlobte se, ani nám nabídku formálně neposílejte.“

Například platové stropy. Nechceme zbytečně utrácet nesmyslně velké peníze a hrát fotbal s obrovskými ekonomickými ztrátami.

Zvažovali jsme návrat Petera Olayinky. Byl by to hráč, který by nám okamžitě pomohl v bojích o titul. Kromě požadavků jeho nynějšího klubu a jeho agenta byla limitem i výplata nad milion eur čistého, což jsme nemohli akceptovat. Naše politika odměňování se měnit nebude, i když si uvědomujeme, že nás to může omezovat v tom, že třeba nepřivedeme všechny hráče ze zahraničí, které bychom si přáli.

Na rok 2024 jsme akcionáři předložili vyrovnaný výsledek hospodaření a nepočítáme s tím, že od akcionáře dostaneme jakoukoliv finanční podporu. Minimálně letos budeme pracovat stále v módu, že si na sebe klub vydělá. Začínáme s rozpočtem kolem 800 milionů korun, který může růst v závislosti na úspěších.

Když jsme začínali první diskuse, říkal mi: „Jsem fotbalový fanoušek, jinak fotbalu nerozumím. Nemám na to tým manažerů, které bych do Slavie poslal. Klub bez lidí by byl jen značka s omezenou hodnotou.“ Pak se mě zeptal, jestli jsem připravený zůstat já, moji lidé a trenér Trpišovský se svým týmem. Pavel Tykač chtěl, abychom mu slíbili aspoň pět let.

Po poradě se svými kolegy jsem tenhle závazek přijal. Pracuju s vědomím, že povedu klub pět let v případě, že budu plnit akcionářovy pokyny a představy.

S majitelem máme dohodu, že titul jednou za dva roky je naprosto legitimní sportovní cíl, má právo ho od nás očekávat. Odpovídá tomu zimní posílení, přišel brankář Staněk i dva hráči na levou stranu. A nikdo neodešel. I díky tomu můžeme udělat maximum pro to, abychom se pokusili vyhrát titul. Dosud jsme mluvili v horším případě o druhém místu, ovšem teď chceme víc.