Ještě tři zápasy a pak se uvidí. Chci Příbrami vrátit, co mi dala, říká Krejčí o nostalgickém návratu domů

Tři výhry a čtyři porážky. S touhle bilancí před třemi týdny v Příbrami skončil odvolaný Dušan Uhrin mladší. Boss Jaroslav Starka zvedl telefon a povolal Karla Krejčího. „Nebylo co rozmýšlet, bral jsem to i jako povinnost. Chtěl jsem Příbrami vrátit, co mi dala," vykládá Krejčí. „Prošel jsem toho tady spoustu, od mládeže přes béčko až po pozici asistenta u ligového týmu."

Dlouho byl volný, od předloňského konce u jednadvacítky se zastavil jen v Táborsku, kde dělal šéftrenéra mládeže. Několikrát jednal v Polsku a kontakty má i v arabském světě. „Nic z toho ale nedopadlo. Trénování mi chybělo, do kabiny jsem přišel po hodně dlouhé době," vypráví Krejčí. „Je fajn být zpátky ve fotbalovém koloběhu. Máme dohodu do léta a pak se uvidí."

Z Příbrami odcházel ještě před čtyřicítkou, teď se vrátil už jako trenérský veterán. V Plzni se propracoval od mládeže až k áčku, s kterým třikrát vyhrál ligu (dvakrát jako asistent, jednou v pozici hlavního kouče), u reprezentace asistoval Pavlu Vrbovi a na EURO dovedl i jednadvacítku. „Rád bych teď předával zkušenosti mladším kolegům, třeba můj asistent Roman Bednář s trénováním začíná. Sám jsem taky měl zajímavé mentory: pány Kopače, Tobiáše nebo Kotrbu. Plus samozřejmě Pavla Vrbu," vzpomíná Krejčí.

Příbram měla sezonu rozjetou nadějně, po podzimu byla první. Jenže pak kouče Marka Nikla s Tomášem Zápotočným přetáhly České Budějovice a v zimě hráči stávkovali kvůli finančním trablům. První polovina jara s Uhrinem nevyšla a Příbram se nakonec svezla s vlnou dalších pěti druholigových klubů, které během devíti dnů vyměnily trenéra.

„K týmu jsem přišel, když byl v útlumu, a během sedmi dnů jsme hráli tři zápasy," popisuje Krejčí. Hned první dva Příbram prohrála a nabrala ztrátu na jedinou postupovou pozici. „Byl jsem skleslý, takhle složité jsem to nečekal. Chybělo mi víc prostoru na práci s týmem v tréninkovém procesu a do toho neustálé lepení sestavy kvůli zraněním, vypadlo několik klíčových hráčů z úspěšného podzimu. Na druhou stranu se pořád snažím dívat dopředu a myslet pozitivně, i po porážkách můžete růst."

Mohlo by to tak být i v případě Příbrami. Už to vypadalo, že pod Krejčím prohraje taky třetí zápas, ovšem v posledních deseti minutách ve Vyškově dokázala vymazat dvoubrankové manko a brala remízu. A pak přišla výhra 2:0 nad Opavou, po které si trenér u klandru plácl se svým vnoučkem Kájíkem. „Můj největší fanoušek," usměje se děda, brzy už dvojnásobný.

Letmý pohled do tabulky: Příbram je tři kola před koncem na třetí čili barážové pozici. Ale pozor, čtvrtá Líšeň je zpátky jen o bod, pátý Varnsdorf o dva a šestá Dukla o čtyři.

„Můžeme si říkat, že chceme hrát o první místo, jenže momentálně na něj ztrácíme pět bodů. Bylo by obrovské překvapení, kdyby to Karviná nedotáhla. Je stabilizovaná a z ligy sestoupila teprve před rokem," připomíná Krejčí. „A my? Ať bude hrát baráž z druhé ligy kdokoliv, půjde do ní jako outsider, který nebude mít co ztratit. Naopak, kluci na sebe můžou upozornit a třeba si i říct o postup. To by mě taky lákalo."