Hlavní obsah

GLOSA: Další déšť na německé peklo nestačil. Slovácko přesto v Evropě baví

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Déšť nebo komplikace spojené s ním si na historická pohárová utkání snad patentovali. S nebeskou sprchou v zádech předvádějí hráči Slovácka nadstandardní nebojácné výkony, kterými potěší nejednoho fanouška.

Foto: Sport.cz s využitím ČTK

Slovácko se raduje z branky

Článek

„Nezbývalo nám nic jiného, než zápas odložit kvůli nezpůsobilému terénu i kvůli ochraně zdraví samotných hráčů," pravil na začátku května rozhodčí Ladislav Szikszay když oznamoval, že se finále MOL Cupu mezi Slováckem a Spartou v původním termínu hrát nebude. Důvod? Hustý liják a podmáčený trávník.

A tehdy to začalo. Déšť jakoby hráče z Uherského Hradiště nabudil a triumfem v náhradním termínu si zajistili nejen první velkou trofej v klubové historii, ale také možnost porvat se o premiérovou účast v evropských pohárech. Celku z nejmenšího ligového města se sen nakonec splnil.

A tak 8. září přijel na Moravu slavný Partizan. Ještě den před zápasem kuloáry kolovaly obavy, že silná sprcha donutí odložit i další duel, který se bezesporu zapsal do klubových dějin. Opravdu pršelo. A hodně. S úvodním hvizdem se však obloha rozjasnila a než se srbský gigant stačil vzpamatovat, prohrával 0:2. Jen selhání ve druhém poločase zapříčiněné možná nezkušeností a nervozitou zhatilo naděje na fantastický výsledek.

Remíza 3:3 podpořena odvážnou hrou byla sympatickým razítkem na první setkání benjamínka v evropských pohárech s elitou starého kontinentu. Stadion oprávněně ve stoje tleskal.

Další výzva přišla po víkendu. Všichni věděli, že cesta do bundesligového Kolína nad Rýnem bude od začátku opravdovou zkouškou. Kdo přicestoval na západ Německa o den dříve, prožíval týden staré déjà vu. Černá nasycená oblaka a silnice plné vody a louží naznačovaly, že Slovácko svůj pohárový talisman doma nezapomnělo. A opět se děly věci.

I přes prohru 2:4 si všichni budou pamatovat, jak vyprodaná 50tisícová arena s v Česku nevídanou atmosférou málem viděla obrovskou senzaci. K ní nedošlo, možná s pachutí nad výkonem hlavního sudího, možná s lítostí nad vlastními chybami.

Sečteno a podrženo, Slovácko svým odvážným fotbalem a otevřenými partiemi na úvod Konferenční ligy baví a příjemně překvapuje oko nejen nezaujatého diváka. Pouze kolínské peklo se ve čtvrtek zkrátka uhasit nepodařilo.

Reklama