Hlavní obsah

Kolář se dere zpátky na vrchol a drží Slavii. Změnil jsem myšlení, začal jsem víc makat, líčí

28. 10. 2022 9:10

V kritických chvílích se o něj tým může zase opřít. Čapne nepříjemnou střelu, vychytá soupeře, pomůže. Brankář fotbalové Slavie Ondřej Kolář se drápe zpátky na vrchol, momentálně má fazonu. Jistým výkonem a dvěma těžkými zákroky v nastavení postrčil sešívané k výhře 1:0 v Kosovu proti Ballkani v Konferenční lize. „Změnil jsem spoustu věcí," přiznal v upřímné výpovědi v Prištině po divokém večeru.

Foto: Visar Kryeziu, ČTK/AP

Gólman Slávie Ondřej Kolář zasahuje při utkání s Balkani.Foto: Visar Kryeziu, ČTK/AP

Článek

Přiština (od našeho zpravodaje) - Zahřál se solidním zákrokem hned zkraje utkání, pak až v závěru poločasu přečkal brejk soupeře, aniž by musel zasahovat. Druhá půle? Pro něj skoro nuda. Po dlouhé pracovní nečinnosti, kterou vyplnily rutinní věci, se musel ve finiši duelu proti kosovskému Ballkani hodně otáčet. „Jsem na to zvyklý, tak to ve Slavii je," mávnul nad tím rukou brankář sešívaných Ondřej Kolář.

Nejprve parádně vytáhl na roh skákavou střelu Albina Berishy. „Viděl jsem, že Lukáš Masopust balon nemá, že ho podskočil, tak jsem reagoval na střelce. On to ještě trefil takhle, když to tak řeknu, haluzácky. Jsem rád, že jsem míč konečky prstů vyškrábl," popsal první důležitý moment.

Vzápětí zůstal na zadní tyči volný Edvin Kuč a i proti němu Kolář uchránil červenobílé od gólové facky. „Říkal jsem si, že nesmím přeběhnout ten správný úhel. Zůstal jsem stát u tyče, aby mě prostě narval a zareagoval jsem. Přežili jsme vlastně klinickou smrt," odfoukl si osmadvacetiletý gólman po výhře 1:0 v Kosovu.

Přežil i další těžkou chvíli. To byl však rád, že nic nechytil, protože z domácího kotle ho těsně minula láhev plná vody. „Tohle nikdy nepochopím, je to absurdní, jak si někdo může dovolit hodit plnou lahev na hřiště. Kdyby někoho trefil, mě nebo rozhodčího... Klobouk dolů, jak daleko to dohodil, ale za mě je to pitomec. Může hodně ublížit," kroutil Kolář zklamaně hlavou.

V posledních zápasech je zase jistý, spolehlivý, důležitý. Chytal už osm soutěžních zápasů za sebou, zaskočil za zraněného Aleše Mandouse, jehož limituje poraněná noha a čeká na zákrok, který zatím odkládá pro případ největší nouze.

Foto: Visar Kryeziu, ČTK/AP

Albion Rrahmani z Ballakani a slávisté Taras Kačaraba (30) a David Jurásek (33).Foto: Visar Kryeziu, ČTK/AP

Problém v bráně ale Slavia nyní nemá. Kolář všem připomíná své schopnosti v plném lesku. Prožívá suverénně nejlepší období po ošklivém zranění hlavy na Glasgow Rangers (březen 2021). Je definitivně zpátky?

„Myslím, že je předčasné to hodnotit, protože každý ví, že si gólman musí udržet formu celou sezonu, aby se o tom dalo hovořit. Já jsem rád, že se daří, že mě to trefuje. A těší mě, že to je vidět, protože se snažím," prohlásil Kolář.

Povedené zásahy vytáhl nedávno v lize proti Boleslavi (2:1), kdy za remízového stavu dvakrát zlikvidoval střely Tomáše Ladry. V derby pohotově zareagoval na tečovanou přihrávku Jana Kuchty. Pomáhá celku z Vršovic nastartovat se.

Foto: Laura Hasani, Reuters

Lukáš Masopust ze Slavie a Ermal Krasniqi z Ballkani.Foto: Laura Hasani, Reuters

Sám dost věcí změnil. „Po svatbě ze mě všechno spadlo," vypíchl nejprve s úsměvem životní krok, který nedávno učinil, a vzal si dceru slávistického šéfa Jaroslava Tvrdíka.

Ale přidal i v tréninku, nastavil si jinak hlavu. „Začal jsem víc makat se Štěpánem Kolářem a Radkem Černým (trenéři brankářů Slavie). Chodí se mnou individuálně trénovat. Trošku jsem změnil hlavu, myšlení směrem k fotbalu. Jak říkají trenéři, ten nahoře ti to pak vrátí. A mají pravdu, protože mě to poslední zápasy trefuje. Doufám, že to bude pokračovat," vylíčil Kolář.

Upřímně připustil, že měl rezervy v přístupu. „Měl jsem to vždycky takové dané, že se mi dařilo. Ten nahoře mě obdařil nějakým talentem, vždycky jsem z toho těžil. Nemusel jsem tolik makat, ale jak je člověk starší, tak si musí uvědomit, že kariéra je hrozně krátká a musí tomu hodně obětovat. Jsem rád, že nade mnou trenéři nezlomili hůl, že jsme začali víc makat a můžu to vracet," přiznal vděčně.

Chcete detail z jeho přípravy? „Dřív když bylo po zápase, ležel jsem na lehátku na masáži a nechtělo se mi vůbec ven. Teď jdu den po zápase hned na trénink a mám třeba čtyřicet minut výživnou jednotku. To mi pomáhá. Cítím se líp, mrštnější, živější," popsala současná jednička sešívaných. Připouští rezervy, například chce pilovat techniku a rozehrávku, která ho před zraněním tolik zdobila. Je cílevědomější, nabral dobrý směr. Prospívá to jemu i Slavii.

Reklama

  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •