Článek
Tiraspol (od našeho zpravodaje) – Byl téměř u všeho podstatného. V první půli asistoval u branky Václava Jurečky, v závěru zápasu byl součástí akce, v níž byl faulován Lukáš Provod a Muhamed Tijani vstřelil z penalty rozhodující branku.
„Na Vencu jsem mířil cíleně, jen jsem se snažil, abych ho našel. Levačkou mi to občas letí mimo, ale teď jsem míč trefil stoprocentně. U penalty mě překvapilo, že kopal Tiji. Říkal jsem si, že je ještě studenej, ale věřil jsem mu, stejně tak, jak si musí věřit útočníci. A proměnil, klobouk dolů,“ líčí Bořil.
Na druhou stranu sám měl zálusk vzít si balon do vlastních rukou. „Trochu jsem chtěl kopat, ale když si šli pro míč tři kluci, tak jsem si řekl, že už tam nepůjdu, abych je ještě více neznervózňoval,“ popisuje. Volba nakonec padla na nigerijského forvarda. „Určitě rozhodlo, kdo si víc věřil. Kluci si vše řeknou mezi sebou, Tijiho každý respektoval. Spousta lidí mu nevěřila, ale já ho vidím každý den na tréninku. Vím, že takové situace proměňuje. Jsem rád, že si penaltu vzal zrovna on,“ zdůrazňuje.
Také z osobního hlediska bere Bořil důležitý triumf velmi vážně. Na ligové trávníky se vrátil koncem srpna, po téměř dvouleté pauze vynucené zraněním kolene.
„Pro mě je výhra jen to, že jsem zpět na hřišti a mohu vůbec hrát na takové úrovni. Samozřejmě mě to pořád dojímá, jen fakt, že mi trenéři dali zase důvěru,“ usmíval se před novináři Bořil.
Jan Bořil (vzadu) se raduje z gólu Václava Jurečky do sítě Šeriffu Tiraspol
Tři body znamenají, že Slavia vede základní skupinu před AS Řím. Pokud doma v závěrečném duelu zdolá Ženevu, zůstane bez ohledu na další výsledek první. „Bylo naší motivací vyhrát a nekoukat se na AS. Když jsme zjistili, že remizovali v Ženevě, byla radost o to větší,“ hlásí kapitán.
Na druhou stranu ale přiznává, že týmu vidina velkého úspěchu v hlavách v některých momentech zápasu lehce uškodila. „Trochu nám to svazovalo nohy. Od začátku jsme věděli, že jsme lepší. Jen ten zbytečný gól na konci první půle, po něm jsme byli trochu skleslí a nervózní. Ale mákli jsme a duel otočili. Věděli jsme, že na to máme,“ podotýká.
Teď už Bořil vyhlíží návrat domů. Do Tiraspolu Slavia odcestovala v úterý po poledni, domů přiletí v pátek navečer. Naštěstí byl čtyřdenní výlet tříbodový.
„Těším se zpět do Česka hodně, ale budeme doma jen pár hodin a jedeme na nedělní ligu do Zlína. Rodiny si moc neužijeme, ale jsme rádi za výhru, že jsem tady nebyli nadarmo. Snad dojedeme v pořádku,“ věří.
