Hradecký útočník po postupu už vyhlíží duel s gigantem: Popichování bude, Černému si napíšu o dres

Tak Venca tam ještě zrovna není tou úplně největší hvězdou, ale těším se. Známe se spoustu let a na naši konfrontaci jsem zvědavý. Samozřejmě nás tam čeká peklo, to víme. Uvidíme, co z toho vznikne.

Možná mu napíšu o dres. Asi nějaké popichování proběhne, ale určitě nebudu vyzvídat. Chci udržovat všechno na profesionální úrovni.

(rozesměje se) Byla by to taková třešnička na dortu. Uvidíme, třeba to ještě dopadne, nebo přivedou někoho jiného. Přišel tam ale Trossard z Arsenalu, takže aspoň nějaký větší přestup udělali.

Je to tým plný hvězd. Známá adresa v Turecku, jeden z gigantů. Bude to složité, ale nemáme proč skládat zbraně nebo tam jet s nějakou obavou. Užijeme si to a rozdáme si to s nimi naplno.

(rozesměje se) Je to dobrý, skvělý. Takhle si to asi nikdo nepředstavoval, favoriti jsme určitě nebyli. Co se týče dominance a držení míče, tak nás Tromsö určitě přehrálo, ale bohužel pro ně rozhodují góly. Takže jdeme dál my. Teď je ale třeba přepnout zpátky na ligu, protože už v neděli nás čeká Bohemka a pak hned krásný dvojzápas s Besiktasem.

Strašně důležitým zlomem byla vyrovnávací branka. Paradoxně jsme potom začali víc hrát a byli jsme klidnější na míči. Těmi dvěma góly jsme je pak už totálně pohřbili. Škoda, že mi neuznali i druhou trefu, ale byl jsem v ofsajdu.

Popravdě ani ne. Všichni jsme si na sebe vzali ledový ručník a tak nějak nabírali síly. Věděli jsme, že musíme pokračovat a nepřestávat hrát, protože zápas byl v našich rukách. Ukázali jsme si, že musíme víc držet míč a být klidnější. Nějaké šance sice měli, ale pořád museli dát čtyři góly. To už jsme si pohlídali.

Určitě to pro ně nebyl žádný komfort. Takové vedro tam ani neznají. Na domácím hřišti jsou zvyklí na umělku, což bylo vidět i na jejich rozehrávce. Neměli míč tolik přilepený na noze jako před týdnem. Určitě trpěli, ale ani pro nás to nebylo nic extra. Bylo fakt teplo, ale na to se nelze vymlouvat.

Řešili jsme to v kabině, že když si vezmeme, že před dvěma roky jsme v poháru skoro vypadli s Motorletem, tak je to krásná otočka v našich životech. Posunuli jsme se a vydřeli si to. Hlavně jsme si to zasloužili. Teď už všichni ví, že nejsme žádní nazdárci a můžeme se měřit s těmi nejlepšími. Teď nás čeká zase další, ještě vyšší level.

Radost, štěstí, euforii. Byla to nádhera, když byl plný stadion a od nějaké osmdesáté minuty byl celý Malšák, teď už tedy FINEP Aréna, na nohou. Všichni tleskali a po těch jednatřiceti letech si každý Hradečák bude tenhle večer pamatovat. Nemohli jsme lidem připravit lepší návrat do Evropy.

Ještě jsme se o tom nebavili, ale bohužel asi ne. V neděli už hrajeme na Bohemce a musíme dobře zregenerovat. Nebude nás tam čekat nic jednoduchého, hlavně půjde o úplně jiný zápas než tady, daleko víc soubojový. Na slavení teď není čas.