Hlavní obsah

Noční můra bývalého reprezentanta! Barcelonské peklo a strach o ženu

18. 4. 2022 16:00

Fantastický zážitek se proměnil v noční můru. Bývalý fotbalový reprezentant si ve čtvrtek užil přímo v Barceloně po boku svojí ženy senzační jízdu Eintrachtu Frankfurt na Camp Nou, cestou ze stadionu však došlo k divoké potyčce s fanoušky. Fenin skončil na dlouhé hodiny ve vazbě a tvrdí, že čelil zacházení, které není hodno Španělska ani roku 2022. „Bylo to šílené. Když nás pustili, byla to největší úleva v životě," přiznává bývalý útočník Frankfurtu, který momentálně hraje pražskou I.A třídu za Řeporyje.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Fotbalista Martin Fenin se rozpovídal o drsných zážitcích z Barcelony.Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Článek

Na zápas jste se podle všeho hodně těšil. Události po utkání ale tenhle zážitek musely proměnit v horor. Co se vlastně stalo?

Co se týče samotného fotbalu, to byl neskutečný zážitek. Fanoušků Frankfurtu tam bylo přes třicet tisíc. Vzal jsem tam ženu, bylo to strašně hezký. Fandové mě poznávali, žena viděla, že mám pravdu, když jsem jí říkal, že mě tam mají pořád rádi. To bylo krásný. Hrál jsem na velkých stadionech, ale tohle bylo ještě úplně něco jiného.

To vypadá spíš jako idylka. Kde nastal problém?

Vzniklo to nejspíš tím, že jsme za stavu 3:0 odcházeli ze stadionu. Od rána jsme byli na nohou, žena byla unavená, tak jsme se sebrali a šli jsme do hotelu, který jsme měli kousek. To byl asi ten největší průšvih. Žena měla můj frankfurtský dres, já jsem měl šálu, a to jsme asi dělat neměli. Celý den tam měli fanoušci Frankfurtu převahu, tam navíc mě zná úplně každý, takže kdyby v té době nastal nějaký problém, tak by se mě zastalo x fanoušků, takhle jsme na to byli sami.

Domácí fanoušci neunesli, že se zápas nevyvíjel dobře, a frustraci projevili směrem k vám?

Ani pořádně nevím, kde to vzniklo. Došlo k roztržce a pak už to létalo. Viděl jsem, že se objevilo nějaké video, takže už jsem i slyšel, že jsem tam měl něco vyprovokovat. Já jsem se ale hlavně zastával svojí ženy. Měl jsem roztržené tričko, dostal jsem facku zezadu, tak jsem šel za tím člověkem a šel si to s ním vyřídit. Udělal jsem pár kroků a schytal jsem to. Jediná výhoda byla, že jak člověk celý život hraje fotbal, tak umí padat. Vypadalo to hrozně, ale neměl jsem žádné problémy, kromě odřeného kolena. To bylo v pohodě, všechno jsem ustál. Ale co se stalo pak...

Zadržela vás policie a držela dlouhé hodiny, což jste zjevně nečekal, co?

To, co přišlo, jsem si fakt nedokázal představit. A když to teď budu vyprávět, tak tomu lidé ani nebudou věřit, že se něco podobného v zemi, jako je Španělsko, může v roce 2022 stát. Připadal jsem si, že jsem někde v Bangladéši. Najednou přijela policejní auta, nikdo se s námi nebavil. Zatčený jsem byl prý proto, že jsem měl napadnout svou ženu. To přece nedává smysl, ji navíc sebrali také.

Takže vás odvezli do vazby?

Na dvanáct hodin mě vzali a dali do místnosti dva krát tři metry. Betonová, bylo tam nachc*no, nasr*no. Hodili mě tam, později jsem dostal kus chleba, ani mi nedali napít. Vůbec jsem nevěděl, kde je moje žena. O tu jsem měl velký strach. Čas vůbec neutíkal, nikdo se mnou nemluvil, nemohl jsem si ani zavolat. Na to, že je moje žena taky v tom domě, jsem přišel vlastně jen šťastnou náhodou, když jsem zaslechl hlášku o ho*nech. Tak jsem zařval, jestli to není moje žena, a ona se ozvala, brečela. Tak jsem aspoň zjistil, že je tam někde i ona. Nevím, co by někde dělala. Všechny doklady a peníze jsem měl u sebe já. Ona neumí ani anglicky. Bylo strašné, že byla zavřená, ale v tu chvíli jsem byl klidnější, když jsem věděl, že je v tom baráku.

Čas běžel, jak to bylo s vámi dál?

Po dalších hodinách mě vytáhli z té cely a dali mi právníka. Byl to Španěl, ale moje štěstí bylo, že přišel i německý tlumočník. Německy umím dobře. Hůř na tom byla žena, ta neumí anglicky ani německy. Dávala přitom nějaké výpovědi, ona je navíc policistka, takže měla v hlavě i to, co může a nemůže. K tomu docházelo v době, kdy jsme byli úplně vyčerpaní, psychicky i fyzicky. Právníkovi jsem samozřejmě řekl, že jsem se své ženy ani nedotkl, s tím, že jsme byli napadeni my. Právník mi potvrdil, že to samé řekla i ona. Tak jsem mu říkal, že super, že nám večer letí letadlo, a on mě dost zpražil.

Co vám říkal?

Odpověděl, ať jsme v klidu, že nic podobného nehrozí a dalších čtyřiadvacet hodin že tam budeme pořád dál. Tak jsem se zeptal, proč to tak je, když se vlastně nic z toho, co tvrdili, nestalo. Prý tam je nějaký španělský zákon a nějaký svědek tam něco řekl, vypovídal tak, že musíme jít k soudu. Čekalo nás dalších dvanáct hodin čekání, to bylo pocitově skoro jako dva měsíce. To si nikdo neumí představit.

Foto: Kai Pfaffenbach, Reuters

Ansgar Knauff z Frankfurtu oslavuje vstřelenou branku v utkání s Barcelonou.Foto: Kai Pfaffenbach, Reuters

Takže se čekalo na soud?

Právník nám řekl, že když tam zopakujeme to, co ve výpovědích, tak že nás pustí. Čekalo se do devíti hodin ráno, pak mě nabrali, spoutali mě jako prase a hodili mě do jiné malé cely, kde bylo ale už šest lidí. Tam jsem čekal další třeba čtyři hodiny. Žena byla v cele sama, tvrdí, že to bylo depresivnější. Já jsem jí ale říkal, že bych byl opravdu raději sám... Když to všechno skončilo a pustili nás, byla to asi největší úleva v mém životě.

Cítím, že ty věci po zadržení vám vadí víc než to, že jste byl napadený fanoušky.

Nejde mi o to, jestli někdo dostal po hubě. To se prostě na fotbale může stát. Nic se nám nestalo. Ale to, jak s námi pak jednali, to mi fakt psychicky ublížilo. Měl jsem noční můry. Na to nejde zapomenout, co jsem tam prožíval. Moje žena samozřejmě taky.

Oddechl jste si, když jste vystoupil v Praze na letišti?

To byla největší úleva v mém životě. Když tohle prožijete, tak si teprve uvědomíte, jak důležité je, když máte volnost. A tohle se vám stane ve Španělsku, v roce 2022. To byly horší věci, než které vidíte třeba ve filmech. To bylo neuvěřitelný, to už nikdy nedostanete z hlavy do konce života. Bylo to nekonečný.

Během fotbalové kariéry jste toho hodně zažil, bylo tam i dost výstřelků, které rezonovaly v médiích. Co na to říkali vaši známí?

Že je to neuvěřitelný. Dost lidí si myslelo, že jsem se tam serval, nebo že jsem to vyprovokoval. Nevím, jaký debil by provokoval v cizím městě. Ať si o tom každý myslí, co chce. Nemá cenu je přesvědčovat. Mě štve hlavně to, že se tam o nás nikdo nepostaral. Mojí ženě teda povolili jeden hovor. Tak volala mojí mámě, to byla sobota, a bylo jí řečeno, že se něco bude dít v úterý. Navíc jsme nedostali ani českého překladatele. Zachránilo nás, že umím německy. Takové zacházení si nezaslouží nikdo na světě, možná vrahové nebo když někdo udělá něco dítěti... Když to budeme se ženou někomu vyprávět, stejně nám nebudou věřit, jaké to bylo. To si člověk musí prožít.

Na jednom z videí se zdá, že se vás fanoušci snaží zadržet, to bylo už po ataku ze strany domácích?

Tam už jsem měl roztržené triko, dostal jsem ránu zezadu, tak jsem šel za tím fanouškem si to vyříkat.

Po zdravotní stránce jste už po barcelonské divočině v pořádku?

Z bitky nic nemám. Jen jsem polámanej, měl jsem zablokovaný krk, protože jsem hodiny ležel na betonu, někde na zemi.

Reklama

Sdílejte článek
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •