Ve Švýcarsku velebí bývalého sparťana, který stvořil zlatou pohádku

Vybavíte si ho ve Spartě? „No jasně! Výborný borec. Usměvavý kámoš, kterého jsem snad neviděl naštvaného,“ vypálí Michal Kadlec, Lustrinelliho dávný spoluhráč ze Sparty.

Už je to dvacet let, co se švýcarský stroj na góly zjevil na Letné, kde se pokoušel novináře česky pozdravit: „Dobro dan.“

Blonďaté kadeře mu těsně před třicítkou už trochu řídly. Přicházel s přezdívkou Lustrigól, kterou ale na českých stadionech moc nepotvrzoval a za roční angažmá ve Spartě zvládl pět gólů.

Jedna z Lustrinelliho tref ale dodnes zůstává rekordní, když se v lize proti Jablonci prosadil po 11 vteřinách.

Teď se ale zapsal do historie i doma ve Švýcarsku.

Po 128 letech dovedl FC Thun k premiérovému titulu. A to přitom mančaft ze čtyřicetitisícového městečka byl nováčkem soutěže. Nevídaný kousek!

„Vždy jsme byli přesvědčení o našem projektu, ale teď jsme dosáhli něčeho historického nejen ze švýcarského, ale i z evropského pohledu,“ vyprávěl trenér Lustrinelli. „Přitom jsme se chtěli hlavně každý den zlepšovat a přizpůsobovat se nejvyšší soutěži. Jenže s výhrami nám přibývalo i sebevědomí.“

Do čela poskočil Thun loni v říjnu. Na jeho drtivý nástup nedokázaly zareagovat slavnější a násobně majetnější kluby jako Basilej nebo Young Boys z nedalekého Bernu. Základní část ovládl Thun se čtrnáctibodovým náskokem a už v březnu sázkové kanceláře ve Švýcarsku odmítaly přijímat sázky na ligové šampiony.

A v neděli po porážce nejbližších pronásledovatelů ze St. Gallenu mohlo začít v Thunu slavit. A taky vynášet Lustrinelliho do nebes.

„Mauro je možná nejkompletnější trenér, jakého jsem za více než čtyřicet let zažil jako hráč, sportovní ředitel nebo prezident,“ přemítal šéf šampionů Andres Gerber. S Lustrinellim společně ještě hrával přímo na hřišti, teď o něm básnil.

„Rád srovnávám Maura s postavičkou Asterixe. Není nijak zvlášť vysoký ani silný. Je ale chytrý, okouzlující, rošťácký a umí dobře mluvit,“ popisuje Gerber.

Lustrinellimu pomáhá i mimořádné nadání na cizí řeči, koneckonců ve Švýcarsku se oficiálně mluví čtyřmi jazyky. „Umí německy, italsky, španělsky, francouzsky a anglicky. Hraje mu to do karet, navíc má charisma a přirozenou autoritu,“ popisuje Gerber.

Už kdysi v Praze si polyglot Lustrinelli hned kápl do noty s Kadlecem, který díky tátově kariéře v bundeslize odmalička uměl německy. „Pomáhal jsem mu tehdy i trochu shánět bydlení, dřív jsme si vyměnili i pár zpráv, ale určitě bych do něj neřekl, že se z něj stane úspěšný trenér. Klobouk dolů, co dokázal,“ poví uznale exreprezentant Kadlec.

Po kariéře se vrátil do Thunu, trénoval klubovou mládež i reprezentační jednadvacítku. Před čtyřmi lety se posunul k áčku FC Thun, které zrovna trčelo ve druhé lize.

Nezahořkl, když ho kamarád Gerber nepovýšil k prvnímu týmu už dřív. Štvalo ho, že se na něj v úvodních sezonách z tribun snášel pískot, který ale nikdy neoplácel vulgárním nebo obscénním gestem.

„I ve Spartě vůbec nebyl problémový. I když často nehrál, vůbec to na sobě nedával znát a snažil se být pozitivní,“ vzpomíná Kadlec. Vzácná povaha Lustrinelliho přispěla, že překonával těžkosti a stmeloval kabinu, v níž byste stěží nalezli hvězdnou individualitu.

„Nikdy jsem nic podobného nezažil. Každý den do ní chodili i kluci, kteří ani nemuseli, protože byli zrovna zranění. Každý z nás usilovně pracoval,“ básnil kapitán Thunu Marco Bürki.

I v tom lze spatřit Lustrinelliho rukopis.

„Překonané obtíže v Thunu mu ještě pomohly k růstu. Je to osobnost, která bude žádaná na přestupovém trhu,“ navazuje prezident Gerber. „Nemám ale kvůli tomu bezesné noci. Pokud bude chtít, může jít pracovat Mauro jinam. A samozřejmě mi vadit nebude, když vše zůstane, jak je teď.“

Lustrinelli si jako hráč kopl i na mistrovství světa 2006. Jeho střelecký um a věhlas ale vlastně nikdy pořádně nepřesáhl Švýcarsko, což dokazovalo i angažmá na Spartě. Jako trenér by mohl napsat jiný příběh.