Článek
„To, že se tyto ženy chtějí nakonec vrátit do Íránu a nehledají pomoc v Austrálii, není jejich svobodná volba. Je jim vyhrožováno, jsou zastrašovány,“ prohlásila Tina Kordrostamiová, radní ze Sydney narozená v Íránu.
Austrálie poskytla před několika dny humanitární víza sedmi íránským fotbalistkám po incidentu na Asijském poháru žen v Austrálii, kdy odmítly před jedním ze zápasů zpívat národní hymnu.
According to information I received from Australia, the Iranian Football Federation, working with the Islamic Revolutionary Guard IRGC, has placed intense and systematic pressure on the players’ families in Iran.
— Shiva Amini 🗽⚽️ (@Shiva_amini_11) March 15, 2026
They have even targeted the family of Zahra Ghanbari. Despite the… pic.twitter.com/bwMlbH1JFy
Následně byly v íránské televizi označeny za „válečné zrádkyně“. Hráčky uvedly, že se obávají pronásledování, pokud se vrátí domů. Podle nizozemského serveru AD jim bylo vyhrožováno popravou. A v případě, že se nevrátí, bude s jejich rodinami v Íránu zacházeno jako s rukojmími.
Rodinné příslušníky hráček údajně teheránské úřady také tlačily, aby jim posílali emotivní zprávy ve snaze přesvědčit je k návratu. Na fotbalistky působila také manažerka týmu, která se jim původně prezentovala jako důvěryhodná osoba. Pětice hráček nakonec psychickému nátlaku podlehla a žádost o azyl stáhla. Naposledy tak učinila v pondělí kapitánka Zahra Ghanbariová.
„Kapitánka se vrací do objetí vlasti,“ napsala íránská tisková agentura Islámská republika. „Hráčky byly v Austrálii vystaveny psychologické válce, rozsáhlé propagandě a svůdným nabídkám,“ uvedla pro změnu íránská tisková agentura Tasnim.
Australská federální ministryně Kristy McBainová se proti těmto větám ohradila. „Hráčky měly možnost se samy rozhodnout. Myslím, že všichni dokážeme pochopit propagandu, když ji vidíme. Prohlášení íránských agentur je podle mě jednou z takových věcí,“ prohlásila McBainová.
„Podle informací, které jsem obdržela z Austrálie, íránská fotbalová federace ve spolupráci s Islámskými revolučními gardami (IRGC) vyvíjela intenzivní a systematický tlak na rodiny hráček v Íránu. Zaměřili se dokonce i na rodinu Zahry Ghanbariové. Nedávno ztratila otce, úřady vyvíjejí tlak na její matku. To ukazuje míru krutosti a zoufalství, které jsou ochotny použít, aby sportovce donutily se podřídit,“ napsala Shiva Aminiová, íránská futsalistka žijící v exilu, na síti X.
Pět členek íránské reprezentace se podle všeho co nevidět připojí ke svému družstvu v Malajsii, které zde čeká na odlet do Íránu. Jaký osud je stihne po návratu do jejich vlasti?









