Hlavní obsah

Bez balonu, Müller za zadkem a nejtěžší zápas v kariéře. Procházka vzpomíná na debakl s Bayernem

Před devíti lety poznal na vlastní kůži ofenzivní sílu Bayernu Mnichov. Momentálně obránce Zlína Václav Procházka hájil tehdy barvy Plzně a účast v Lize mistrů ho zavedla i na půdu německého velkoklubu. Prohru 0:5 hodnotí jako svůj nejtěžší zápas v evropských pohárech, vzpomíná ale i na moment, kdy si myslel, že by Viktoria mohla uhrát dobrý výsledek. Současnou Plzeň před úterním duelem pak varuje před neutichající útočnou snahou soupeře.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Franck Ribéry z Bayernu (uprostřed), Václav Procházka a Marián Čišovský z Plzně během utkání základní skupiny Ligy mistrů. Archivní foto

Článek
Fotogalerie

Sezona 2013/2014 vám přinesla v Lize mistrů i dva duely s Bayernem. Co se vám vybaví při otázce na venkovní utkání?

Vzpomínky stále mám. Byly to skvělé zážitky v celé Lize mistrů, ale tento zápas byl s ohledem na výsledek nejhorší. Neměli jsme absolutně šanci uspět, nebo vůbec ohrozit bránu. Soupeř pár měsíců předtím porazil suverénně Barcelonu, nacházel se ve výtečné formě. Venkovní zápas byl jen o běhání bez balonu s cílem co nejméně inkasovat. Moc jsme toho nepředvedli, i když jsme se samozřejmě snažili. Na Bayernu nebyla šance.

Před devíti lety jste ani jednou nevystřelili. Nešlo tehdy přeci jen předvést aktivnější výkon?

Ve formě, v jaké byli, jsme asi nemohli potkat těžšího soupeře. Ale neříkal bych, že jsme se nějak báli. Můžete si říkat, že chcete hrát fotbal, ale po pár minutách zjistíte, že není kudy, že se budete jen bránit. Byl by zázrak, kdyby se nám povedlo nějak kontrovat. Kvalitě proti nám se dalo těžko konkurovat.

Domácí odvetu jste zvládli lépe a prohráli 0:1. Co se změnilo?

Asi z nás spadlo očekávání nebo představy, jak může duel dopadnout. Byli jsme odvážní, a možná jsme si zasloužili i remízu.

V Mnichově vás trenér Pavel Vrba nasadil do středu zálohy, doma vás vrátil na post stopera. Kde bylo těžší bojovat s ofenzivou soupeře?

Venkovní zápas byl složitější, obecně na těžší utkání jsem byl využívaný v defenzivní záloze, kdy jsme chtěli prostor zhustit a udělat větší hráz před obranou. Ale prostě na Bayernu jsem se s balonem skoro nepotkal. Když už jsme míč získali, soupeř tak rychle presoval, že jsme si ani nepřihráli. Za půlku jsme se dostali málokdy. Hráči měli obrovskou kvalitu, jeden přejde klidně dva naše a pak je strašně těžké bránit. Musíme si vzpomenout, že Bayern měl šancí ještě na více než pět gólů.

Vybavíte si ze zápasu nějaký konkrétní moment, který vám utkvěl v paměti?

První je, že jsme chtěli hlavně přežít první desetiminutovku bez gólu, což se nám povedlo. Mysleli jsme si, že by Bayern mohl trochu znervóznět. Vybavuji si, jak jsem koukal na tabuli a běžela právě desátá minuta. Říkal jsem si: ‚Dobrý!' Ale góly pak padly hodně rychle.

A druhý?

Po zápase jsme se bavili, že je fajn, když třeba Ribéry střídá a říkáte si: ‚Uf, konečně jde dolů.' Jenže bohužel za něj přišla úplně stejná extrémní kvalita. Nebyl čas si oddychnout.

Dokážete střetnutí shrnout jednou větou?

Co se týče evropských pohárů, byl to nejtěžší zápas, který jsem kdy hrál.

Myslíte si, že současná Plzeň může v úterý uhrát lepší výsledek?

Hrozně bych jim to přál, v předešlých zápasech dokázali, že se nebojí a mohou být nebezpeční. Ale platí, že Bayern je stále na top úrovni. Viděl jsem chvíli páteční zápas s Leverkusenem a Plzeň to bude mít obrovsky těžké. Přeji klukům, aby odehráli lepší utkání než my, rozhodně to však nebudou mít jednoduché.

Říkáte, že jste Bayern před pár dny sledoval. Změnil se například jeho projev?

Asi ne, stále má obrovskou kvalitu. Všichni na hřišti pracují pořád na sto procent, je to asi německá nátura. Ať je skóre jakékoliv, neustále jsou hladoví a chtějí dávat góly. V tom se Bayern určitě nezměnil.

Máte v německém celku hráče, jehož výkony se vám oproti ostatním líbí více?

Spíš řeknu hráče, který se mi nikdy moc nelíbil. Je to Thomas Müller. Ale klobouk dolů, jak dlouho v Bayernu je. Dokáže tým strhnout, neustále ostatní hecuje, odevzdává vše, co může. Vidím, jak ho spoluhráči následují.

Proč vás nezaujal?

Přišlo mi, že se prosazuje jen dravostí nebo pílí a nemá extra kvality. Jenže už mě přesvědčil, že to je správný vůdce a strhává tým po celý čas utkání. Vedle něj nejde něco vypustit a hrát na půl plynu.

Proti vám nastoupil až v 67. minutě. Pamatujete si ho dobře?

Rozhodně. Byl to hráč, kterého máte pořád za zády. Musíte o něm vždy vědět, protože se pokaždé objeví na správném místě. Zakousne se za zadek a máte ho tam pořád. Když mu někdo náhodu udělá kličku, určitě nemá vyhráno.

Je něčím jiné prostředí Allianz Areny?

Už při příjezdu k osvětlené areně je atmosféra specifická. Je to krásný moderní stadion, ale neřekl bych, že ze hřiště je prostředí v něčem výjimečné. Povzbuzování domácího týmu bylo lepší třeba na Schalke, pokud bych měl srovnávat německé týmy.

Reklama