Článek
„Hraji pravidelně s výjimkou zápasu v Cagliari, kde mě trenér nechal odpočívat. Vyhýbají se mi zranění a se svými posledními výkony mohu být spokojen,“ líčí Grygera.
Mnoho radosti však nemůže mít z výsledků týmu. Právě v Cagliari totiž Juventus naposledy slavil vítězství. Pak přišla série remíz s Catanií (1:1), Sampdorií (0:0) a v Lize mistrů s BATE Borisov (2:2). Poslední dva zápasy s Palermem a Neapolí pak Grygerův klub prohrál (1:2).
Jsou pod obrovským tlakem
„Začátek sezóny jsme zvládli skvěle. Pak přišla série remíz, do toho se zranili důležití hráči. Atmosféra není nejlepší. Jsme pod obrovským tlakem. Tisk v Itálii hodně rozebírá fotbal. Juventus a oba milánské kluby jsou denně na titulních stranách. Stačí menší krize a okamžitě jste pod drobnohledem, probíhají detailní rozbory. Tlak je skutečně strašný,“ vypráví Grygera.
Je rád, že Juventus leží na severu Itálie, kde nejsou hráči vystaveni tak velké pozornosti fanoušků. „Příznivci nás poznávají, občas zakřičí, řeknou si o podpis. Není to nic nepřijatelného, v klidu můžeme vyrazit na večeři. Třeba v Římě nebo v Neapoli jsou už však s pozorností lidí problémy. A na jihu Itálie nemůžete vyjít do města,“ popisuje český reprezentant.
Osmadvacetiletý obránce přitom není žádný zelenáč, kterému se by se rozklepala kolena. Má zkušenosti i z amsterdamského Ajaxu. „Juventus je však velkoklub se vším všudy. Je přeci jen o krok dále. Hráči jsou zkušenější, mají odehraných více těžkých zápasů, jsou vyspělejší. Už jen sedět v kabině Juventusu je obrovská věc,“ popisuje Grygera.
Během loňské premiérové sezóny v Itálii poznal, že „stará dáma“ má fanoušky po celém Apeninském poloostrově. „Dokonce podle statistik nejvíce ze všech klubů. Přitom třeba v Turíně samotném je přízeň rovnoměrně rozdělená mezi Juventus a AC. Ale málokterý tým se může pyšnit tak obrovskou přízní, jakou potkáváme my, když jedeme k zápasům na hřiště soupeře,“ vykresluje Grygera zájem o uctívaný klub.
Hlavní je postoupit ze skupiny
Ten se pokusí zlomit sérii nezdarů v úterním utkání Ligy mistrů, v němž hostí Real Madrid. A Juventus má co napravovat. První domácí utkání zvládl vítězně, byť s Petrohradem musel svést tuhou bitvu (1:0). Pak však nečekaně klopýtl v Borisově. Remíza 2:2 byla šokem. „Borisov nás zaskočil v prvním poločase nasazeným tempem. Byl to klasický ruský styl. Běhali do úmoru, napadali, dohrávali všechny souboje, nepolevovali ani chviličku. Navíc jsme měli trošku smůly, když se nám zranil stoper a než stačil ukázat, že potřebuje střídat, dostali jsme přes něj gól,“ vzpomíná na neradostnou cestu do Běloruska Grygera.
S čtyřbodovým ziskem ze dvou zápasů je však spokojený. „Ani v jednom utkání jsme nehráli zle. V Bělorusku jsme mohli vyhrát a teprve na konci skupiny budu hodnotit, jestli šlo skutečně o ztrátu. A Zenit má velmi silný tým. Vždyť vyhráli ruskou ligu, Pohár UEFA a v Superpoháru porazili i Manchester United,“ vykládá Grygera.
Netají, že i s českým spoluhráčem Pavlem Nedvědem sní nejen o triumfu v Lize mistrů, ale rovněž o italském titulu. „Prvořadým a nezpochybnitelným úkolem je postup ze skupiny a v další fázi se vše bude odvíjet od losu či zdravotního stavu kádru. Adeptů na celkový triumf je totiž hodně. Stejně jako v Itálii. Velmi silný je Inter i AC Milán. Do boje o titul může promluvit i AS Řím. My se hlavně musíme soustředit sami na sebe a vrátit se k výsledkům ze začátku sezóny,“ přeje si Grygera, jehož klubu patří po sedmi kolech Série A až dvanácté místo.
