Hlavní obsah

Brankář Konrád po hrozivém zranění stále cítí následky: Moje tělo se těžko dává do kupy

Mohl by chytat o tituly, slovenský brankář Branislav Konrád se však nejvyšších ambicí vzdal a osmým rokem působí v hokejové Olomouci. Pětatřicetiletý rodák z Nitry má podepsáno ještě na tři sezony. Oporou je i letos a podceňovaný tým táhne do horních příček tabulky. Přiznává však, že po rok starém zranění, kdy ho v přípravném zápase zasáhla do krku brusle hradeckého Petra Koukala, stále cítí následky.

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Olomoucký brankář Branislav Konrád v letošní sezoně extraligy drží parádní úspěšnost zákroků 93,1 %.

Článek

Na výkonech nejsou žádné dopady zranění znát, patříte k nejlepším gólmanům extraligy. Co vás tedy trápí?

Na ledě se cítím dobře, ale regenerace je o dost horší. Když přijdu domů, tak si musím najít více času na odpočinek. Ještě jsem se nedal úplně do kupy.

Věřil jste tehdy, že si ještě vůbec někdy zachytáte?

Ani jsem nevěděl, jestli budu vůbec hýbat rukou. Mám poškozené nervy, které se budou dávat do pořádku asi ještě dlouho po kariéře. Ale doktoři mi říkali, že mám hlavně být rád, že žiju. Neřešit, jestli budu moct hrát hokej. Já jsem ohromně rád, že tu jsem. A navíc můžu chytat, to je krásný bonus. Přiznám se, že někdy mi ta vzpomínka probleskne hlavou. Vracet se k tomu ale nechci.

Co stojí za tak skvělým startem Olomouce do sezony? Po pátečním kole jste dokonce vedli tabulku.

Lepší začátek jsme si nemohli představit. Někdy bylo potřeba trocha štěstíčka, ale vycházelo nám skoro všechno. Mně osobně se chytalo parádně, šlo mi to samo. Poslední zápasy už to nebylo tak ideální, ale body stále sbíráme pravidelně. Celý tým neskutečně bojuje. Noví kluci zapadli do kádru fantasticky a prosazují se.

Aktuálně vás ale trápí rozsáhlá marodka. Potěšilo vás, že Třinec odsouhlasil odložení úterního duelu?

Klobouk dolů. Nemuseli nám vyhovět, takže jim děkuju. Hraje se o dost hůř, když ze sestavy vypadne sedm kluků.

V pátek za vás kvůli nemoci poprvé zaskočil Jan Lukáš a vychytal nulu. Jak se na to dívalo?

Honza chytal fantasticky. Výborný gólman a dokáže využít každou šanci. Skvěle se doplňujeme už pátou sezonu. Vycházíme spolu výborně, ale samozřejmě ho musí trochu štvát, že mi často jen kryje záda.

Jaká je spolupráce s novým trenérem gólmanů Martinem Pruskem, bývalým úspěšným brankářem, který si zachytal i v NHL?

Martin je super kluk. Tréninky pod ním mi vyhovují. V mém věku už teda styl moc neměním. Ale radí mi, že se nemám bát trochu vylézt branky. Jsem tam prý furt zalezlý (usmívá se).

Po odchodu Davida Krejčího zpět do zámoří se Olomouc čekala na spodních patrech extraligy.

Jsme podceňovaní každý rok. A přitom jsme pětkrát za sebou postoupili minimálně do předkola play off. Chceme tam znovu. Nejlepší by samozřejmě bylo dostat se v základní části do nejlepší čtyřky, ale všichni jsme realisti.

Co přinesla Hané hvězda Bostonu Bruins?

Ohromný zájem o Olomouc. Chodilo víc fanoušků. A mladí spoluhráči ho mohli pozorovat a určitě od něj spoustu poznatků okoukali. Byl zážitek si s ním zahrát. V kabině byl spíš tichý, ale uměl i zvýšit hlas. Já jsem si v Bratislavě zahrál z Miroslavem Šatanem. Když jste v týmu s takovými borci, jdete do zápasu s pocitem, že přece nemůžete prohrát. David byl neskutečná posila. V útoku to s ním šlo jednodušeji. Teď musíme ofenzivní úkoly rozložit mezi víc hráčů, ale zatím to klape.

Díky čemu jste si tak zamiloval Olomouc?

V kabině je úžasná parta, město je fantastické. Druhý domov. Nečekal jsem, že se tu usadím. Olomouc jsem si oblíbil já i rodina. Mám tu smlouvu až do roku 2025. Vedení se mnou vždy komunikovalo včas a nabídlo dobré podmínky. Měl jsem i jiné, vyšší nabídky, možná bych mohl chytat v ambicióznějším týmu, ale Olomouc mi dává největší smysl.

Chcete tu zůstat, až skončíte s hokejem?

To ne, určitě se vrátíme do Nitry. Tam mám zbytek rodiny. Přes rok se tam skoro nedostanu, jen na pár dní přes léto. Ale všichni jsme si zvykli na Olomouc, devítiletý syn tu chodí do školy, pětiletá dcera do školky.

Budou z děti hokejisti?

Malý hraje hokej i fotbal. Baví ho obojí a je mi jedno, co si nakonec vybere. Hlavně chci, aby se děti nějak hýbaly.

Vy tušíte, co budete dělat po konci kariéry?

Stárnu a tuhle otázku dostávám čím dál častěji. Ale vůbec se tím netrápím. Budu hrát hokej, dokud to půjde, pak se uvidí. Mám našetřeno tak, abych po konci kariéry hned nemusel někde makat.

Reklama

Související témata: