Článek
„Při podobném posuzování nemohou rozhodčí měnit svá rozhodnutí z ledu na základě domněnek, předpokladů či dohadů, ale musí se vždy řídit pravidly ledního hokeje, a mít tedy jasný a zřetelně průkazný videozáznam zkoumané situace, který svědčí o opaku rozhodnutí učiněného na ledě,“ uvádí APK LH s tím, že extraligoví arbitři mají při zkoumání videozáznamu k dispozici stejné záběry kamer jako videotrenéři obou týmů.
Právě videokouč Slezanů Lukáš Daněček bezprostředně po vyrovnávacím gólu Plzně na 1:1 našel záznam, podle kterého se mohlo zdát, že kotouč skončil po Mazancově zákroku v ochranné síti. Stoprocentně průkazný ale nebyl. Třinec si proto vzal trenérskou výzvu, ta ale po dlouhém zkoumání nebyla úspěšná a Oceláři naopak podle pravidel ještě obdrželi menší trest za zdržování hry.
Záběr z inkriminovaného momentu, který měl k dispozici videokouč Ocelářů a měli jej mít i videorozhodčíVideo: archiv Sport.cz
„Záběry z kamerového systému BVR (brankový videorozhodčí - pozn. aut.) v hale nebo z přenosu vysílatele, v tomto případě České televize, nepřinesly ani po pečlivém přezkoumání rozhodčími jednoznačný důkaz, že se puk dotknul ochranné sítě a že opustil hrací plochu. Zcela v souladu s pravidly tedy platilo rozhodnutí učiněné na ledě,“ vysvětluje APK LH.
Sluší se připomenout, že výjimka na neudělení dvouminutového trestu při neprůkazných záběrech u trenérské výzvy platí jen při offside challenge. Což nebyl tento případ.
