Článek
Magnitogorsk má půl milionu obyvatel, drtivá většina dělá ve fabrice, jde o průmyslové město. „Nám tam ale nic nechybělo, na nic nebyl čas. Od rána do večera jsme byli na zimáku, nebo se hrálo, případně jsme byli na cestách. Město mělo dvě nákupní centra, dvě restaurace. Jestli by tam ženským chyběly butiky, to nevím. Já tam byl bez rodiny," začíná vyprávění o svém působení v Rusku.
Po hokejové stránce prý byly podmínky výborné. Klub měl své letadlo, všude bral svého kuchaře, od rána do večera měl každý maximální servis. „Když mě tam lákali, znělo to všechno jednoduše. Chtěli přebudovat mužstvo. To, které už si svoje vyhrálo, se mělo rozprášit. Mluvilo se o dvou letech s tím, že mi bude dělat asistenta Viktor Kozlov, kterému bych pak tým předal," líčí český kouč.
Josef Jandač vzpomíná v pořadu Příklep na Filipa Pešána, kterého vedl jako hráče. Následně mu nepřímo pomohl i v roli kouče.Video: Sport.cz
Neskrývá, že se mu líbilo, že se Kozlov nežene na pozici hlavního trenéra, ale chce se po jeho boku učit a sbírat zkušenosti. Všechno klaplo, Jandač zamířil do Ruska, kde začal pracovat s hodně mladým a obměněným týmem. „Byli jsme šestí v konferenci. Hráli jsme na hraně možného, možná až za hranou," hodnotí Jandač.
Překvapení přišlo, když v říjnu přijel majitel klubu. Český trenér čekal, že mužstvo pochválí. „Koukal na soupisku a divil se, že tam je hráč, který dal třeba jen jeden gól. A pak řekl, že na tohle už se dívat nebude," popisuje český kouč. Majitele se snažil přesvědčit o tom, že mužstvo odvádí maximum možného.
Neúspěšně. Majitel si stál za svým. „Udělejte s tím, co chcete. Už ale nedám ani rubl," cituje vlastníka hokejového Magnitogorsku Jandač. Ten tak udělal změny v kádru a přilákal třeba českého útočníka Bulíře. Tým se zvedl, a tak český kouč pokračoval v práci. Místo postupného budování kádru ale přišel šok číslo dva. A opět za to mohl majitel klubu. „To nám totiž rovnou řekl, že chce soutěž vyhrát, ale finance na posílení nepřidal žádné," vzpomíná Jandač.
Netrvalo dlouho a po dvou porážkách ze tří utkání dostal český trenér padáka. „Bylo to divný. Ale to je život, kdyby mě vyhodili třeba po osmi prohraných zápasech," kroutí hlavou nad nečekaným koncem. Jen pro zajímavost, i po jeho konci šňůra neúspěšných výsledků Magnitky pokračovala...
Zkušený český trenér to vnímá tak, že někteří majitelé, s našeptávači v zádech, často chtějí výsledky a úspěch hned. „Když si vezmu své působení ve Spartě, zažil jsem tam čtyři majitele. Každý chtěl vyhrávat, ale teď cítím, že je v klubu finanční stabilita. Teď to ve Spartě dělají dobře a moc jim přeji, aby to vyhráli," dodává Jandač.
