Článek
Už vás napadlo, že prožíváte tak trochu sezonu snů?
Rozhodně to tak je, mám z ní jen pozitivní dojmy. Když jsem podepsal kontrakt s Arizonou, tak nikdo nečekal, ani já, že se pro mě sezona bude odvíjet takhle. Změna prostředí byla opravdu výrazná. Snažil jsem se ale přesvědčit všechny, že na to mám a neposlali mě na farmu. Na závěr byla potěšující i nabídka nové smlouvy. Pro mě bylo velice příjemným překvapením, jak celá organizace Coyotes funguje, všichni lidé ke mně byli vstřícní.
Co vám nejvíc pomohlo, abyste nováčkovskou roli ustál?
Karel Vejmelka v akci během utkání NHL
Že jsem úplně nepřemýšlel o tom, co se stane. Věděl jsem, že si musím šanci v NHL vybojovat. Na menší kluziště jsem si zvyknul dost rychle a do branky jsem se dostal poměrně brzy, byl jsem vlastně hozený do vody. O to víc jsem se snažil každý zápas podávat takový výkon, abych dostával příležitost i dál. Nakonec jsem zvládl i poměrně vysokou porci zápasů.
Jak jste snášel extrémní vytížení během utkání, chodilo na vás v průměru přes pětatřicet střel?
Paradoxně mi to vyhovovalo, neřešil jsem počet puků, které na mě letěly. V nároďáku jich určitě tolik nebude, systém máme víc založený na obraně, můj úkol bude dál chytnout každou střelu.
Bylo o to těžší překousnout postavení Arizony u dna tabulky Pacifické divize?
Ne, že bych to tušil předem, ale byl jsem vnitřně nachystaný, že to bude těžký. Snažil jsem se narůstající porážky moc neřešit a zůstávat soustředěný na vlastní výkony. Ve druhé polovině sezony už to bylo psychicky náročnější, ale i tohle je brankářský úděl.
Čekal jste pozvánku do reprezentace?
Brankář Arizony Karel Vejmelka (70) a Derek Stepan (18) z Caroliny.
Když nabídka přišla, měl jsem jasno hned, v posledních třech týdnech jsme všechno jen ladili. Reprezentace je pro mě čest. Začíná tím další kapitola, nejsem uspokojený, chci podávat stabilní výkony i v českém dresu. Účast na mistrovství světa by mně ještě pár měsíci zněla jako těžko splnitelný sen, teď je to hodně blízká realita.
Jste psychicky nachystán na roli jedničky při šampionátu?
Stát se může do šampionátu ještě cokoli, takže půjdu pokorně zápas od zápasu. Vážím si důvěry, kterou mi reprezentace vyjádřila a čím víc příležitostí chytat dostanu, tak tím líp. O sobě jako o jedničce bych ale nemluvil, karty ještě nejsou úplně rozdané a další gólmani mají otevřenou stejně velkou šanci. Hlavně věřím, že celé mužstvo bude dál šlapat a zůstane hladové po úspěchu.
