Článek
„Chtěli jsme jedinou věc, tu placku, která tady pořád ještě ležela. Máme ji po vítězství, které se zrodilo ve velké únavě a znovu za ním stojí především skvělý charakter týmu. Šli jsme si za tím a já jsem vážně hrdý, že můžu s takovými kluky reprezentovat zemi, kde jsem se narodil,“ líčil nadšeně kapitán Petr Tomek.
Trenér Jan Tomajko měl pro hráče slova uznání. „Obzvlášť těžký zápas. Včera jsme skončili po desáté hodině večerní a dnes se hrálo už ve tři. Na klucích byla vidět únava a bylo to pro ně opravdu náročné. Fyzické síly hledali těžko. Ale opravdu to odbojovali a zasloužili si to,“ řekl Tomajko.
„I když jsme poprvé na turnaji dostali gól jako první, povedlo se nám skóre bleskově otočit, semkli jsme se a do prázdné branky Lotyšů pak dokázali tu výhru, která nám dala medaili, ještě pojistit,“ připojil autor dvou gólů v zápase o bronz David Huk.
„Snili jsme o podobné chvíli od začátku turnaje. Věděli jsme, že to osmnáctce od roku 2014 necinklo a skutečně jsme tu medaili dokázali získat. Byla tady úžasná parta a já jsem vděčný, že jsem to s ní všechno mohl prožít,“ radoval se Huk působící ve švédském Linköpingu.
Teprve šestnáctiletý benjamínek mužstva, obránce Matěj Michálek byl z nečekané medaile nadšen. „Šli jsme na led s touhou ten bronz za každou cenu urvat. Gól v naší síti byl trochu šokem, ale nebabrali jsme se v tom, ani se z něj nesložili a povedlo se to rychle obrátit,“ vyprávěl mladičký sparťan, jenž asistoval u důležitého vyrovnání.
O čtyřicet vteřin později už česká osmnáctka díky využité přesilovce získala vedení, které už z ruky nepustila. „I když jsem o dva roky mladší než většina kluků, vzali mě všichni skvěle mezi sebe a celá tato akce, už od soustředění v Kravařích, byla skvělým zážitkem a zůstane mi na ni i krásná památka,“ doplnil Michálek při pohledu na bronz, který mu visel na krku.
